![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 625:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Jest domovem v sev. Americe, kde tvoří místy rozsáhlé lesy. Od začátku 18. století sází se též v sadech i v lesích ve střední Evropě. U nás ji vídáme celkem zřídka, ač podnebí naše dobře snáší. Z jiných cizozemských sosen, s nimiž setkáváme se u nás někdy v sadech, buďtež ještě uvedeny: 1. Sosna tuhá (P. rigida Mill., Pechkiefer — obr. 871) — poznává se ode všech předch. snadno tím, že má světlozelené, asi 1 dm dlouhé, tuhé jehlice (L) vždy po třech ve svazečkách. Vejčité, asi 6 cm dlouhé šišky (B) bývají po 2—4 pohromadě a posléze rovnovážně odstávají. Černá, s počátku červeně zrnkovaná semena (f) jsou křídlatá. Jsouc domovem v sev. Americe, snáší naše zimy bez pohromy. 2. S. kadidlová (P. taeda1 L., Weirauchkiefer) má tenké, jasně zelené, přes 1½ dm dlouhé listy po 3—4 ve svazečkách jako druh předch., a podlouhle kuželovité, 8—10 cm dlouhé, sehnuté šišky, na štítcích šupin s ostrými, vehrnutými bodlinami, pokryté často pryskyřicí. Jest domovem v severoamer. Virginii a Karolině. Podnebí naše jí dosti svědčí. 3. S. těžká (P. ponderosa Dougl.) náleží k nejstatnějším druhům, neboť dorůstá ve své vlasti, Kalifornii, až 90 m výšky a kmen její dosahuje až 4 m 1) Plinius nazývá tak nějaký druh sosny jihoevropské. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |