šupinkatých stopkách též z letošních výhonkův (B), ale až na konci, buď přímo z vrcholku nebo hned pod konečným pupenem. Každý plodolist (p p₁) v této šišticí jest rozpolcen ve dvě části: hořejší z nich (p), do plochy rozložená, trochu dužnatá, plodní šupinou zvaná, nese na spodu svrchní strany dvě vajíčka (o), obrácená dírkou klovou dolů; dolejší (b), o něco menší a později zakrňující, podpírajíc plodní šupinu jako nějaký listen, slove listenem podpůrným.

Po opylení, kteréž se děje větrem, šupiny plodní ještě více zdužnatí, ztloustnou na konci v kosočtverečný štítek (apofysu) skoro uprostřed s vyniklým pupkem, přiloží se těsně svými okraji k sobě a vytvoří pak během léta dohromady šišticí zvíci lískového oříšku, na ohnuté stopce skloněnou (c), která v tomto stavu přezimuje. Z jara rychleji ve vzrůstu pokračujíc, dosáhne šištice do podzimu (druhého roku) délky 3—6 cm, čímž vzrůst svůj nadobro ukončí (c₁). Supiny její, dosud zelené, zbarvují se do šeda, ale zůstávají ještě přes celou zimu uzavřeny, ač semena v paždí jejich vězící jsou úplně vyvinuta. Teprve pozdě na jaře třetího roku počnou se šupiny za suchých, větrných hodin odpoledních rozvírati,