![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 604:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
1. Okřehek1 menší neboli vodní čočka (Lemna2 minor L., Wasserlinse, Entenfloss — obr. 839) jest nejmenší a nejjednodušší bylinka v celé říši rostlin jevnosnubných, mající tvar okrouhle vejčitého, plochého, kožovitého, zeleného lupínku 3—5 mm dlouhého, který plove na vodě a vysílá do vody jednoduchý kořínek zakončený malou čepičkou. Po stranách lupínkův (B) vyrůstají z malých kapsiček nové lupínky, jež stejným způsobem dále se rozmnožují a to často tak rychle, že v krátké době celý povrch vody pokryje se okřehky jako zeleným kobercem. V květnu a červnu objevují se v postranních kapsičkách lupínků (A) velmi jednoduchá květenství (F), kteráž, skládajíce se z nahých kvítků (F1), vězí v jemných taštičkovitých toulcích (t). Obsahuje pak každé květenství 3 kvítky: dva prašníkové, zastoupené dvěma nestejně dlouhými, nesoučasně dospívajícími tyčinkami, třetí pestíkový, zastoupený jednopouzdrým svrchním semeníkem o jednoduché čnělce, jejíž blizna dospívá mnohem dříve, nežli se počnou prašníky otvírati. Po opylení, jež zprostředkuje obyčejně vodní hmyz, ale také vítr — ba ani autogamie není vyloučena — dospívá semeník v 1semennou nažku. Plody však (i květy) v našich krajinách vyvinují se jako u všech druhů okřehku celkem velice zřídka. Proto zachovává se rostlina přes zimu obyčejně pupeny, které z postranních taštiček lupínků vypučevše, na podzim od rostliny mateřské se odtrhují, padnou ke dnu a tam přezimují. Z jara vyplovou opět na povrch a založí novou generaci. Roste hojně ve stojatých vodách, skýtaje potravu mnohým vodním živočichům. Rozšiřování jeho po okolí podporují zejména vodní ptáci, jimž drobné lupínky snadno se přilepují na nohy a peří. Vyschne-li voda, na jejímž povrchu okřehek rostl, může se rostlina zachovati nějakou dobu i na bahně, z něhož pak kořínkem čerpá nejnutnější potravu. 2. O. hrbatý (L. gibba L. - obr. 840 I.) poznává se od druhu předch., jemuž úplně se podobá, nejlépe dle toho, že jest na spodní straně od houbovitého pletiva poduškovité vypouklý (A). Plod jest obřízně pukající tobolka (f). Kvítky (F) bývají mnohomanželné. Roste též dosti hojně ve stojatých vodách a kvete v týž čas jako předch. 1) Dle Miklosiche souvisí se stslov. kmenem kreku, jež znamená žabí potěr, žabí jikry, jakož dosud v tomto významu přichází v pol. krzek, rus. крякъ, укрякъ, chorv. žabokrek, žabokrečina. V srbštině znamená okrijek různé rostliny vodní; srovn. české žabinec. V Matthiolově Herbáři slove řasa vodní nebo okřehky. 2) Podle řec. λέμνα = šupina, vzhledem ke tvaru, nebo od λίμνη = rybník, vzhledem k stanovisku. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |