Na této straně začíná článek o rostlině:
Aronovité - Aroideae [= Árónovité - Araceae]
Aron skvrnatý - Arum maculatum [= Árón plamatý - Arum maculatum]

Řád XV. Aronovité (Aroideae)

jsou vytrvalé byliny s dužnatými oddenky a neúhlednými, drobnými kvítky směstnanými v konečných květenstvích palicovitých, kteráž bývají obalena nebo alespoň podepřena zvláštním toulcem. Jsou pak květy buď různopohlavné nebo obojaké, buď nahé nebo s jednoduchým okvětím; vždy však obsahují pouze po jediném svrchním semeníku.

Z naší květeny patří sem 3 rody:

Rod 1. Aron¹ skvrnatý (Arum¹ maculatum L., Aronsstab - obr. 828) jest vytrvalá bylina zachovávající se hlízovitým oddenkem, na němž, je-li alespoň 3letý, možno rozeznati tři oddíly (obr. 829). První oddíl (1), počítáme-li od zadního konce, jest svraskalý oddenek rostliny předloňské, který posléze uhnije; druhý (2), dosud čerstvý, náležel rostlině loňské a třetí (3) patří rostlině letošní. Přeřízneme-li tento poslední na podél (В), spatříme v paždí blanité pochvy (b) při spodu stvolu pupen (p), kterýž hlizovitě naduří, přezimuje a příštího jara vzroste v novou rostlinu. Nejsou tudíž oddíly hlizovitého oddenku aronova, náležející generacím po sobě následujícím, ničím jiným nežli sympodiem.

Z vrcholku letošního oddenku vyrůstá několik dlouze řapíkatých, střelovitě vejčitých, celokrajných, leskle tmavozelených, často hnědě až černě skvrnitých listů a mezi nimi jednoduchý, 10— 25 cm vysoký stvol, jejž na spodu listy svými pochvatými spodinami objímají, jsouce samy též dole objaty 2—3 blanitými pochvami (b). Čepele listů jsou prostoupeny žilkami (svazky cevními) zpeřeně rozvětvenými, což u rostlin jednoděložných jest celkem vzácné. Stvol jest zakončen fialovým nebo hnědě nachovým válcovitým kyjem (T), pod nímž na zdužnělé ose směstnány jsou přisedlé, jednodomé, nahé kvítky: ve spodní části kvítky pestíkové (p), zastoupené pouhými semeníky o přisedlých bliznách, nad nimi kvítky prašníkové (a), zastoupené pouhými přisedlými prašníky. Semeníky (f, f₁)

¹) Jako pol. aronek, rus. аронникъ, chorv. aronac od lat. arum = řec. αρον a to dle Pliniova udání od arab. ar. V Matthiolově Herbáři slove aronova brada.