Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice liščí - Carex vulpina

44. O. liščí¹ (С. vulpina¹ L. - obr. 768) má trsnatý, bezvýběžkatý oddenek, z něhož vyrůstají krátké, přímé listnaté výhonky a silná, 3—8 dm vysoká, křídlatě trojhranná, na hranách velice draslavá stébla, objatá na spodu hnědými pochvami, výše světle (až žlutavě) zelenými, čárkovitými, 6-10 mm širokými listy. V hořejších dvou třetinách jsou stébla bezlistá a ukončují se klasovitým, často přetrhovaně laločnatým květenstvím, složeným z 5-8 rezavě hnědých, přisedlých klásků (K). Listeny podpírající jednotlivé klásky jsou nepatrné, šupinovité, jen nejspodnější jsou protaženy v štětinkovitou čepel klásek nepřerůstající.

V každém klásku (K) jsou dvoje květy: dole pestíkové, nahoře prašníkové. Prvé (F) skládají se z podlouhlého semeníku, jehož čnělka jest nahoře rozeklána ve dvě bliznová ramena, a z podlouhle vejčitého, vnitř plochého, vně vypouklého, podél žebernatého, znenáhla v dvouklaný zobánek protaženého měchýřků (f), jenž semeník a později nažku obaluje; dozravše měchýřky zhnědnou a kostrbatě odstávají. Druhé — květy prašníkové (F₁) — zastoupeny jsou třemi tyčinkami. Oboje kvítky sedí v paždí rezavě nahnědlých, na hřbetním kýlu zelených, vejčitých, úzce špičatých, často ostnitě hrotitých pluch (p), o něco kratších nežli jsou měchýřky.

Náležejíc k druhům u nás nejrozšířenějším, roste nejraději v příkopech, močálech a na březích vod. Kvete v máji a červnu.

¹) Vzhledem k rezavé barvě klásků.