Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice srstnatá - Carex hirta

Vnějškem podobá se později velice ostř. ranní (C. praecox Jacq. — obr. 743), od které ji ovšem liší bezvýběžkatý oddenek a tupé pluchy pestíkových klásků.

Roste ve světlých hájích, suchých lupenatých lesích a křovinách v širším okolí pražském, v Polabí a na Krumlovsku; na Moravě byla pozorována pouze u Rožnova a Náměšti (v Brněnsku). Kvete v dubnu a máji.

26. O. srstnatá (C. hirta L. - obr. 751) vyhání z plazivého, výběžkatého, šupinatého, zdřevnaťujícího oddenku dílem jalové svazečky listů, dílem květonosná, přímá, 2—6 dm vysoká, tupě trojhranná stébla, objatá na spodu pochvami, výše však porostlá listy, které tak jako listy jalových svazků jsou ploché, čárkovité, 3—7 mm široké, světle zelené a zpravidla na pochvách i na čepelích chlupaté. Výše přecházejí listy v dlouze pochvaté listeny, z jejichž paždí vyrůstají klásky. Spodní 2-4 podlouhle válcovité, oddálené, stopkaté, dosti volnokvěté klásky jsou pestíkové, hořejší 1—3, o něco kratší, zblížené, jsou prašníkové. Pluchy (F, F₁) jsou po kraji brvité, na hřbetě chlupaté, u prašníkových klásků (F) světle hnědé, po kraji bělavé, podlouhlé, u pestíkových klásků (F₁) často až na zelený hřbetní pruh celé bělavé, kopinaté, v krátkou osinu protáhlé. Měchýřky plodní (f) jsou vejčité, nadmuté, silně žebernaté, šedochlupaté, na vrcholku v dlouhý, dvojklanný zobánek ztenčené.