Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice převislá - Carex pendula
Ostřice vláskovitá - Carex capillaris

8. O. převislá neboli největší (С. pendula Huds., С. maxima Scop. — obr. 734) jest statný, až přes 1 m vysoký druh s trsnatým, bezvýběžkatým oddenkem, s trojhrannými, po celé délce listnatými stébly a plochými, až přes 1 cm širokými, tuhými, lysými, sivozelenými, na hřbetním kýlu a po krajích drsnými listy, které přecházejí nahoře v pochvaté listeny. Pochvy spodních listů bývají ponachovělé. Klásky jsou 4—12 cm dlouhé, tence válcovité, v počtu 4—7; vrcholový jest prašníkový, ostatní - dosti od sebe oddálené - pestíkové, hustokvěté a z těch nejspodnější stopkaté, později i s ostatními více méně převislé. Pluchy prašníkového klásku jsou žlutočervené, kopinaté (F); pluchy klásků pestíkových červenohnědé, se zeleným hřbetním kýlem, vejčito-kopinaté, hrotité (F₁ p); drobné, bledozelené měchýřky (f) jsou asi zdéli pluch, lysé, elliptičné, 3boké, na každé přední ploše s vyniklým nervem (f₁), súženy v krátký, zřídka trochu delší, bělomázdřitý zobánek. Semeníky (F₁) mají 3 blizny jako ti všech druhů násl.

Roste porůznu ve vlhkých horních lesích a žlebech v Sudetách a jejich předhořích, horní Šumavě, Karpatech a Beskydách. Kvete v máji a červnu.

9. O. vláskovitá (C. capillaris L. — obr. 735) shoduje se sice v trsnatém, bezvýběžkatém oddenku, v jediném vrcholovém klásku prašníkovém, v pochvatých listenech, v lysých, kratičce zobanitých měchýřcích a v počtu blizen s oběma druhy předch., pozná se však od nich na první pohled: jest velice útlá, pouze 5—15 cm, posléze až 25 cm vysoká a má řídké, chudokvěté, podlouhle vejčité klásky na stopkách vláskovitých namnoze převislé. Ostatně jsou stébla tupohranná, hladká, dole listnatá, listy úzce čárkovité, trochu žlábkovité, travozelené, tuhé, na okrajích drsné, klásků pestíkových jest 2—5 a některé z nich převyšují klásek prašníkový. Listeny, z jejichž paždí stopky klásků vyrůstají, jsou dlouze pochvaté, nejhořejší štětinkovité. Světlohnědé, široce vejčité, na konci zaokrouhlené pluchy pestíkových klásků (F₁), mnohem kratší nežli měchýřky, mají široký, bělomázdřitý okraj. Měchýřky jsou nahnědle zelené, elliptičně kopinaté, znenáhla súžené v bělomázdřitý, krátký, nezřetelně dvoulaločný zobánek.