Na této straně začíná článek o rostlině:
Ostřice trsnatá - Carex caespitosa

podlouhlé, tupé, o něco kratší nežli malé, přisedlé, tmavozelené, vejčité, uvnitř skoro ploché, vně vypouklé, bezžebré měchýřky na vrcholku s kratičkým, uťatým zobánkem.

Jest u nás celkem vzácná. V Čechách vyskytuje se na lukách a u řek v Polabí (zvláště v Polabí středním, na př. u Čelakovic); také však byla pozorována při Jizeře blíže Mnich. Hradiště a při Otavě blíže Písku. Na Moravě jest ještě vzácnější, jsouc známa pouze z okolí Vsetína (na lukách u Lásky a Jablůnky, kdež objevena pro Moravu r. 1880 J. Bubelou) a pak z Melatinského údolí u Bílovic blíže Brna. Kvete v dubnu a máji.

5. O. trsnatá (C. caespitosa L. — obr. 731) má oproti všem druhům předch. hustě trsnatý oddenek bez plazivých výběžků, z něhož vyrůstají štíhlá, tenká, plihá, ostře trojhranná, drsná, 3—6 dm vysoká, žlutozelená stébla dole s několika plochými listy a pod listy s ponachovělými pochvami, které se později třepí v útlá, síťovitě spojená vlákna. Listy nekvetoucích svazečků jsou světlozelené, 2-4 mm široké, plihé, posléze tak dlouhé jako stébla. Na vrcholku stébla stojí válcovitý klásek prašníkový a blízko pod ním jsou 2 nebo 3 válcovité až vejčité, přímé, namnoze přisedlé, sblížené klásky pestíkové. Listeny, z jejichž paždí klásky vyrůstají, jsou namnoze štětinkovité, řidčeji jest nejspodnější listen čárkovitý, plochý; na spodu čepele mají po každé straně malé ouško. Černé nebo nachově hnědé pluchy se zeleným hřbetním nervem jsou vejčité až podlouhle kopinaté (F, F₁, p), široce vejčité měchýřky plodní (f) smačknuté, obak slabě vypouklé, světle nebo špinavě zelené, za sucha neojíněné, bezžebré, nahoře s krátkým, uťatým zobánkem.

Roste na vlhkých, rašelinných lukách v Polabí, poříčí Ploučnice, hornatině doupovsko-tepelské a křivoklátsko-berounské, poříčí střední Otavy, Budčjovicko-Třeboňsku a Krumlovsku, jakož i pořídku v střední a vých. Moravě. Kvete v týž čas jako předch.