Na této straně začíná článek o rostlině:
Sveřep bezbranný - Bromus inermis

pražském, Brdech, horách Krušných, Plzeňsku, Budějovicku a Krumlovsku, jakož i porůznu na Moravě. Kvete v červnu a červenci.

Rozeznávají se ho 2 odrůdy:

α) S. drsný obecný (B. asper vulgaris) — má pochvy jen dolejších listů dlouze chlupaté, ostatních listů pýřité, a dolejší větve laty vyrůstají z hlavni osy většinou po 3-5, řidčeji po 2.

ß) S. drsný pozdní (B. asper serotinus) jest na pochvách všech listů dlouze chlupatý a dolejší větve laty vyrůstají z hlavni osy namnoze jen po dvou, z nichž jedna bývá o polovinu kratší nežli druhá. Dorůstá někdy až 2 m výšky. Jest vzácnější, rosta nejraději ve vlhkých horských lesích.

12 S. bezbranný (B. inermis Leyss. — obr. 700) poznává se od ostatních druhů nejsnáze dle klásků (K), jejichž pluchy (g) jsou buď úplně bez osin nebo s osinami jen asi 2 mm dlouhými. Oproti oběma předch. druhům má oddenek dlouhočlenný, plazivý a listy tuhé, i na pochvách zcela lysé. Stébla až 1 m vysoká ukončují se přímou, všestrannou latou, jejíž dolejší větve vyrůstají z hlavní osy vždy po 3—6. Čárkovito-kopinaté, ku konci súžené klásky obsahují po 3—10 kvítcích, které v době květu od sebe odstávají a pomorančově žlutými prašníky bijí do očí. Pluchy jsou znamenány pod koncem rezavě žlutou páskou.

Roste na mezích, u cest, po krajích lesů, na hrázích a lukách. Kvete v červnu a červenci.

Z cizích druhů buďtež uvedeny pouze: sv. třeslicovitý (B. brizaeformis Fisch.), s jednostrannými, nícími latami podlouhle vejčitých, s boků smačknutých klásků, které připomínají klásky třeslice největší (viz str. 497), bývají však ještě větší, a sv. Schraderův (B. Schraderi Kth.), s velikými rozkladitými latami klásků podlouhle kopinatých, 2—3 cm dlouhých, drsných. Prvý pochází z Orientu, druhý z Ameriky. Oba se pěstují pro sličná květenství do zimních a Makartových kytic.