![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 468:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Rostouc hojněji na Lüneburské stepi a ve Francii, bývá k nám zavlékána travními semeny. Tak pozorována byla na př. na palouku Chudenického parku (vých. od Domažlic) a na železniční trati u Ždáru na Moravě. Dobou květu shoduje se s předch. Rod 25. Rýžе1 planá neboli tajnička rýžovitá (Oryza1 clandestina2 A. Br., Leersía3 oryzoides Sw., Reis-quecke — obr. 636) má volně trsnatý, šupinaté šlahouny ženoucí oddenek, vzpřímená, 2—4 dm vysoká stébla a světlozelené, ploché, zvláště na pochvách drsné listy. Vejčité, se stran smačknuté, jednokvěté, snadno opadavé klásky spočívají na tenkých, zprohýbaných větvičkách třepetavé, často poněkud převislé laty, která je s počátku ukryta v pochvě nejvyššího listu. Obě plevy těchto klásků (K) jsou tak velice zakrnělé, že se zdá, jakoby docela chyběly. Za to jsou dobře vyvinuty papírovité, brvité, bezosinné, bělavé, zeleně proužkované pluchy, v jejichž paždí sedí semeník (p) se dvěma pérovitými, ze spodu klásku vyčnívajícími bliznami, a nejčastěji 3 tyčinky; zřídka bývá tyčinek 6 nebo pouze 1. Zajímavo, že za chladnějších let zůstávají laty ukryty v pochvách listů trvale (N) a kvítky se pak ani nerozvíjejí; nicméně vyvinují někdy dokonalá semena, opylujíce se vlastním pylem kleistogamicky. U nás vynikají laty z pochev jen v horkých létech a pak mívají kvítky namnoze jalové. Rostouc hojně v jižní Evropě na polích rýžových jako obtížná plevel, vyskytuje se u nás celkem zřídka na březích řek a rybníků, kamž ji zavlékají nejspíše vodní ptáci, na jejichž peří obilky, ukryté v brvitých pluchách, snadno se zachycují. Kvete až koncem srpna a v září. Poněvadž často po několik let laty její z pochev listových nevyrůstají, zůstává namnoze nepovšimnuta. Pozn. Rýže pravá (Oryza sativa L.), skýtající svými obilkami millionům lidí denní potravu, daří se jen v teplejších, zavlažovaných zemích — v Evropě hlavně v Italii a Portugalsku — proto jí neuvádíme. Rod 26. Puchýřka útlounká (Coleanthus4 subtilis Seidl, Scheidenblüthgras - obr. 637) vytváří malé, pouze 3—8 cm vysoké, jednoleté trsy. Teninká, vystoupavá stébla mají poměrně značně široké listy s břichatými, bělavými pochvami. Droboulinké, bledožluté, se stran smačknuté, jednokvěté klásky (F) jsou směstnány do malých okolíčků, které, spočívajíce na nestejně dlouhých stopkách, skládají dohromady latu. Plevy docela chybějí. Spodní plucha (g) jest protažena v hrot (ale nikoli osinatá), hořejší (g1), asi o polovicí menší, jest 2—3 klaná. Uprostřed pluch sedí elliptičný, poměrně veliký semeník na vrcholku 1) Jako pol. rýž, chorv. oriz, rus. рисъ, něm. Reis etc. od řec. όρυζα. Srovn. též arab. aroz 2) Lat. clandestinus = skrytý, tajný. 3) Ku poctě J. Dan. Leers-a, lékárníka a botanika v Herbornu; † r. 1774. 4) Slož. z řec. κολεός = pochva + ανδος = květ, vzhledem k břichatě nadmutým pochvám listovým. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |