![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 465:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
proso (S. italica Beauv., Panicum italicum L., Kolbenhirse, Mohar - obr. 632). druh až 1 m vysoký, s velikou, podlouhle vejčitou, k oběma koncům súženou, často laločnatou, později více méně nící latou, jejíž rozvětvené větévky jsou chlupaté až huňaté. Štětinovité pastopečky, mnohem delší klásků nebo asi tak dlouhé i o něco kratší než klásky — v odrůdě b. německého (S. germanica Reichb.) — mají zoubky obráceny do předu; plevy a pluchy jsou asi takové povahy jako u b. zeleného, zralé obilky neopadávají. Kvete v červenci a srpnu. Byl pěstován pro moučnaté obilky již v dobách předhistorických, jak o tom svědčí nálezy ve stavbách kolových. Dosud pěstuje se ve velkém na polích v jižní a vých. Asii jakož i v některých krajinách Italie a Uher, kde upotřebují obilek jeho jako prosa a krmí jimi zpěvné ptáky. Druhdy pěstoval se pro zrní — nyní ovšem, jak svrchu uvedeno, seje se zřídka jen pro píci — také v Čechách (viz o tom v Herbáři Matthioliově na str. 111). Rod 23. Lesknice1 (Phalaris1, Glanzgras) má jednokvěté, se stran smačknuté klásky se 4 plevami z nichž vnitřní dvě jsou zastoupeny nepatrnými šupinovitými výrostky pluchy bezosinné, 3 tyčinky a chvostovité blizny vyčnívající z vrcholku klásku. Náleží sem: 1. Lesknice rákosovitá neboli chrastice2 (Phalaris arundinacea L. -obr. 633) — vyhání z plazivého, výběžkatého oddenku jedno nebo několik přímých, 7-20 dm vysokých, lysých stébel se sivozelenými, po kraji drsnými listy, které se mohou při větru pochvami otáčeti kolem stébla jako listy rákosu (viz tam). Jednokvěté, podlouhlé, se stran smačknuté klásky (K, K1), směstnány do jednostranné, laločnaté, v době květu otevřené, později hustě stažené laty, mají 4 plevy (p, p1), z nichž vnější (p) jsou člunkovitě kopinaté, na hřbetě ostře kýlnaté, celý klásek zahalující, vnitřní (p1) však zakrnělé v nepatrné chlupaté šupinky. Tvrdé, lesklé pluchy (g, g1) jsou vejčité, bezosinné, spodní (plucha g) mnohem širší než hořejší (pluška g1)· Tyčinky jsou tři, blizny dvě, na konci chvostovité (Ρ), z konce pluch vyčnívající. Kvete v červnu a červenci. 1) Slovem φαλαρίς rozuměli staří Řekově lesknici kanárskou (viz str. násl.), jejíž zrnka lesknou se jako zrnka prosná; řec. φαλαρός = lesklý. 2) Stslov. hvrastъ = houština, šustot; srovn. pol. chrost, chrościna, rus. хворость atd. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |