Na této straně začíná článek o rostlině:
Vousatka obecná - Andropogon ischaemum [= Vousatka prstnatá - Andropogon ischaemum]

Vedle vlastního kavylu péřitého, jejž Čelakovský zove k. sv. Ivana (S. Joannis), vyskytují se u nás ještě dvě odrůdy, které někteří botanikové považují za druhy samostatné. Jsou to:

a) K. Grafův (S. Grafiana Stev.) — má čárkovité listy stébelní dosti ploché, plevy 3krát tak dlouhé jako jest plucha (bez osiny měřená) a pluchu po celém okraji (až k osině) pýřitou, kdežto k. péřitý vlastní má listy stébelní tak jako přizemní svinuté, nebo jen porozevřené, plevy jen asi 2 kráte delší než jest plucha a pluchu jen po dolním okraji pýřitou, nahoře lysou.

Jest mnohem vzácnější nežli k. péřitý a u nás znám teprve od r. 1883, kdy na něj prof. L. Čelakovský poprvé byl upozorněn z Podbaby u Prahy. Od té doby sbírán byl i na jiných místech (Hlubočepy, Sv. Prokop, Chuchle, vrch Hoblík a Ranné u Loun, okolí Litoměřice, okolí Znojma a Mikulova na Moravě i j.).

b) K. tenkolistý (S. Tirsa Stev.) — liší se od k. péřitého vlastního a od k. Grafova hlavně tím, že má přízemní, svinuté, nitkovité listy přišpičatělé hrotem a jazýčky hořejších listů stébelných zakrnělé, kdežto obě uvedené odrůdy maji svinuté, sítinovité listy sice špičaté, ale bezhroté a jazýčky hořejších listů prodloužené. Kvete oproti předch, až koncem července a ještě v srpnu. Ostatně shoduje se ve všem s k. péřitým.

Byl pozorován poprvé r. 1884 drem J. Velenovským na jižním svahu Hoblíku u Loun a na jednom travnatém pahorku u Motol blíže Prahy. Později nalezen též na Radobýlu u Litoměřic, u Žatce, Mostu i j.

Rod 18. Vousatka¹ obecná (Andropogon¹ ischaemum² L.,

¹) Slož. z řec. άνήρ, άνδρός = muž + πώγων = brada, vous, vzhledem ku květenství.

²) Dle Plinia nazývala se tak jakási rostlina, jíž užívalo se k zastavení krvotoku — slož. z řec. ϊσχω = stavím, zamezuji + αίμα = krev.