Na této straně začíná článek o rostlině:
Kavýl vláskovitý - Stipa capillata [= Kavyl vláskovitý - Stipa capillata]
Kavýl péřitý - Stipa pennata [= Kavyl Ivanův - Stipa pennata]

1. K. vláskovitý (Stipa capillata L. - obr. 619) vytváří husté trsy čárkovitých listův a štíhlých, 3-10 dm vysokých stébel. Listy přízemní bývají 3-5 dm dlouhé a jsou namnoze svinuté, aby se zabránilo přílišnému vypařování vody, které rostlina milujíc suchá stanoviska nemívá obyčejně nazbyt. Za vlhkého počasí se čepele listové ovšem více méně rozevírají do plochy. Listy stébel podobají se listům přízemním; nejhořejší z nich uzavírá v břichaté pochvě s počátku celé květenství, později alespoň dolejší jeho část; jen zřídka vyniká květenství úplně z pochvy. Oblé, úzce kopinaté, jednokvěté, stopkaté klásky (K) skládají dohromady řídkou, jednostrannou latu. Mají dvě úzké, ve vláskovitě osiny protažené plevy (p) a dvě pluchy (g, g₁), z nichž dolejší (g) vybíhá ve zprohýbanou, dole točenou, namnoze lysou nebo jen od kratičkých chloupků draslavou, 10-20 cm dlouhou osinu. Mezi pluchami sedí kvítek (F) mající místo okvětí 3 kopinaté šupinky, tři tyčinky, jejichž prašníky jsou na vrcholku vousaté, a svrchní semeník se 2 pérovítými bliznami.

Plod jest podlouhlá, ztvrdlými pluchami těsně obalená obilka. Dlouhé osiny tohoto i následujícího druhu jsou velice hygroskopické, za sucha spirálně se zkracujíce, za vlhka rozkrucujíce; tím pomáhá si obilka, která se špičkou zabodla do země, aby se hlouběji zavrtala.

Roste na výslunných skalách a suchých úbočích teplejších poloh, zvláště v širším okolí pražskem, v nížinách polabských a Teplicko-Žatecku, jakož i ve střední a jižní Moravě. Ze Slezska se neuvádí. Kvete v červnu a červenci.

Na stepech ruských pokrývají kavýly ohromné prostory, dodávajíce jim zvláštního rázu. Tuhé pluchy zachycují se snadno ovcím do vlny a zabodávajíce se hluboko do těla, způsobují nebezpečná onemocnění. Rozumí se, že se tímto způsobem podporuje též rozšiřování kavylu po krajině.

2. K. péřitý neboli vousy sv. Ivana (S. pennata L. — obr. 620) podobá se vnějškem druhu předch., bývá však útlejší, pouze 3-6 dm vysoký a má osiny pluch 2—3 dm dlouhé, dole šroubovitě točené a lysé, výše však bílými chlupy dvouřadě pérovité.

Roste na podobných stanovištích jako předch., zvláště na čediči a vápně, v širším okolí pražském, západním Polabí, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice a Teplicko-Žatecku, v jižní a střední Moravě i ve Slezsku. Kvete od máje do července.

Pernaté osiny, jichž úkolem jest rozšiřovati obilky pomocí větru po okolí a zavrtávati je hluboko do země (viz obr. 621 a srovn. s osinami pumpavy na str. 213 ve sv. II), prodávají děti ve svazečkách turistům, zavítají-li do krajiny, kde tento kavýl hojně roste.