Na této straně začíná článek o rostlině:
Třtina křovištní - Calamagrostis epigeios [= Třtina křovištní - Calamagrostis epigejos]

1. Třtina křovištní (Calamagrostis epigeios¹ Roth, Arundo epigeios L. obr. 602) jest statná tráva podobná vnějškem nemálo lesknici rákosovité (viz tam). Vyhání z oddenku plazivé, šupinaté výběžky a ztuha přímá, až přes 1 m vysoká, nahoře velice drsná stébla s rákosovitými, široce čárkovitými, velmi drsnými, světle šedozelenými listy. Jednokvěté, podlouhlé, se stran smačknuté klásky (K) skládají ztuha přímou, rozevřeně laločnatou, šedozelenou nebo nafialovělou, později více méně staženou latu. Mají kopinaté, šidlovitě zakončené plevy (p) asi dvakráte tak dlouhé jako blánovité, bělavé, na konci vykrojené pluchy, z nichž spodní nese rovnou, ze hřbetu vyrůstající a plevy nepřesahující osinu. Na spodu pluch (g) jsou 2 svazečky chloupků, které se později značně prodlužují. Tyčinky jsou 3, blizny 2, vyčnívající z klásku nad jeho spodinou.

Roste hojně v lesích, zejména v mýtinách a na písčitých, keřnatých březích. Kvete v červnu a červenci.

Pozn. Ve stinném olšoví u rybníka Broumaru blíže Opočna ve vých. Čechách pozoroval uč. Jos. Rohlena v novější době odrůdu na pochvách dolních a pro-

1) Slož. z řec. επί = na + γη = země, t. j. na souši rostoucí; rákos jí poněkud podobný roste při vodách.