Na této straně začíná článek o rostlině:
Skrytěnka psárkovitá - Crypsis alopecuroides [= Bahenka psárkovitá - Heleochloa alopecuroides]
Třtina (rod) - Calamagrostis

dvěma břichatými pochvami nejhořejších listů. Plevy jsou na hřbetním kýlu krátce brvité. Tyčinky 3.

Roste na slatinných místech a na dně vypuštěných rybníků pořídku v již. Moravě (na př. u Telnice a Měnína j. od Brna, u Čejče száp. od Hodonína, u Mikulova atd ). Kvete v týž čas jako předch.

3. S. psárkovitá (C. alopecuroides Schrad. - obr. 601) připomíná vnějškem psárku kolénkatou a plavou (str. 442). Vyhání z 1letého kořene položená nebo kolénkatě vystupující, oblá, jednoduchá, 5—30 cm dlouhá stébla, porostlá čárkovitě kopinatými, hrotnatými, tuhými, šedozelenými listy a zakončená válcovitými, klasovitými, namnoze černavými latami drobných klásků (K). Oproti oběma druhům předch. jsou laty na spodu nahé nebo nejvyšším listem pouze podepřené, nikoli však pochvou jeho objaté — jsouť pochvy listův u tohoto druhu vesměs nenadmuté.

Roste na vlhkých místech, zvláště písečnatých, pořídku v jižní Moravě (Lednice, Rajhrad, Uh. Hradiště, Bzenec, Uh. Ostroh). V Čechách byla pozorována na labském břehu u Přelouče a Litoměřic, kamž semena její nejspíše zanesli ptáci. Dobou květu shoduje se s oběma předch.

Rod 12. Třtina¹ (Calamagrostis,² Schilfgras) má jednokvěté, se stran smačknuté klásky o dvou plevách jako všecky 4 rody předch., ale na delších stopkách, v latě více méně rozkladité; pérovité blizny vyčnívají z klásku obyčejně blíže spodiny. Pod pluchami jsou 2 zřetelné štětičky chloupků, které se později prodlužují. Plucha bývá zpravidla osinatá. Roste u nás v 7 druzích:

¹) Pochází jako pol. trzcina, rus. тростина, chorv. trst atd. ze stslov, trъstь, tгъstina = rákos.

²) Slož. z řec. κάλαμοs = rákos + αγρωστις = tráva (polní).