Na této straně začíná článek o rostlině:
Šťovík menší - Rumex acetosella
Šťovík štítnatý - Rumex scutatus

3. Š. menší (R. acetosella¹ L. - obr. 48) podobá se celkem též š. obecnému, s nímž i v tom se shoduje, že má 2domé květy (F, F₁). Jest však mnohem menší, nejvýš 3 dm vysoký, má spodnější, kopinaté listy většinou střelovité, hořejší úzce kopinaté, v řapík znenáhla súžené a botky bílé, suchomázdřité, rozeklané, posléz třásnité, krátce chlupaté. Hlavní rozdíl od š. obecného spočívá však v plodech (f): vnitřní 3 lístky okvětní se totiž nezveličují, tak že vejčité krovky nažku zcela neuzavírají; kromě toho nemají krovky na hřbetě šupinek a vnější lístky okvětní stojí přímo (nejsou sehnuty dolů).

Roste na písčitých, kamenitých místech, neúrodných polích, mezích a v pasekách. Kvete od máje do srpna.

Náleží k druhům značně proměnlivým. Co do tvaru listů vyskytují se jedinci:

α) S listy střelovitě kopinatými o lalocích celých, nerozeklaných — š. kopinatý (R. hastatus Neil.).

β) S listy střelovitě kopinatými o lalocích 2—3klaných — š. mnohoklaný (R. multifidus Neil.).

γ) S listy skoro vesměs čárkovitě kopinatými, bez laloků — š. úzkolistý (R. angustifolius Neil.).

Co do povahy plodů rozeznávají někteří:

α) Odrůdu s nažkami volnými, z krovek později vypadávajícími — š. nahoplodý (R. gymnocarpus² Murb).

β) Odrůdu s nažkami přilepenými ke krovkám a s krovkami zároveň opadávajícími — š. krytoplodý (R. angiocarpus³ Murb).

4. Š. štítnatý neboli francouzský (R. scutatus L. — obr. 49) vyhání z dřevnatého, mnohohlavého oddenku poléhavé nebo vystoupavé, sivozelené lodyhy s dlouze řapíkatými, taktéž sivozelenými, přitloustlými, skoro okrouhlými, hrálovitými listy, jejichž botky jsou zcela kratičké a jako uťaté, celokrajné. Nejhořejší listy bývají však kopinaté. Květy, sestavené do bezlistých, lichopřeslenovitých hroznů, jsou

¹) Zdrobn. slovo od acetosa, viz pozn. ¹) na str. 38.

²) Slož. z řec. γυμνός = nahý + καρπός = plod.

³) Slož. řec. άγγεΐον = schránka + καρπός = plod.