Na této straně začíná článek o rostlině:
Bika největší - Luzula maxima [= Bika lesní - Luzula sylvatica]

zdéli nebo delší kruželových větví. Lístky okvětní jsou špičaté, barvy nejčastěji bělavé, řidčeji (zvláště u rostlin ve vyšších polohách rostoucích) kovově červenavé až tmavohnědé. Prašníky spočívají na nitkách zcela kratičkých. Vejčitá, krátce hrotnatá tobolka (f), o něco kratší nežli okvětí, obsahuje semena (z) bez přívěsků.

Roste ve světlých lesích a hájích, na křovitých návrších a vřesovištích. Kvete od máje do července.

7. B. největší neboli lesní (L. maxima DC., L. silvatica Gaud. — obr. 524) jest z našich druhů nejstatnější, dorůstajíc až přes 1 m výšky. Listy spodní, vyrůstající z tlustého, šikmo vystoupavého oddenku, jsou rozloženy, 2—3 dm dlouhé a asi 1 cm široké; listy lodyžní, v počtu 5—6, jsou mnohem kratší. Bohatý kružel, s počátku směstnaný (A), později rozložený (В), skládá se z dlouhých, tenkých větví a větviček, zakončených buď jediným kvítkem nebo 2—3 kvítky. Listeny podpírající kružel jsou mnohem kratší než větve kruželové. Okvětní lístky (F) jsou nahnědlé nebo žluté, kopinaté, dlouze hrotité, asi zdéli lesklé, černohnědé tobolky (f). Tyčinky mají velice krátké nitky a semena jsou bez přívěsků jako u druhu předch.