Na této straně začíná článek o rostlině:
Bika bělavá - Luzula albida [= Bika bělavá - Luzula luzuloides]

čárkovité, trochu žlabovité, poměrně krátké, tuhé, posléze lysé listy a přímé, tuhé, 15—30 cm vysoké lodyhy zakončené přetrhovaným, laločnatým, přehnutým klasovitým květenstvím, složeným z přisedlých, strboulovitých klásků. Nejdolejší klásky sedí v úžlabí listenů úzkých, podobných listům lodyžním, hořejší však v úžlabí listenů široce pochvatých, dlouze zakončitých, po kraji chlupatě třásnitých. Kvítky (F) mají okvětní lístky kopinaté, tence zašpičatělé, barvy nachově hnědé až černavé a prašníky asi 2krát tak dlouhé jako nitky. Černohnědé, lesklé tobolky (f) obsahuji vejčitá semena (z) bez přivěsků.

Vyskytuje se u nás jako vzácnost pouze na nejvyšších Krkonoších mezi skalními balvany Sněžky, Malé Sněžné rokle, Kotle a Bílé louky. Kvete až v červnu a červenci.

6. B. bělavá (L. albida DC., L. angustifolia¹ Garcke, Juncus² angustifolius Wulf. — obr. 523) má krátký, nečlánkovaný oddenek, z něhož vyrůstá obyčejně jen jedna přímá, 3-8 dm vysoká lodyha, nesoucí nejdoleji pouhé hnědé pochvy, nad nimi krátké, výše však až 3 dm dlouhé, čárkovité, ploché, po kraji brvité listy. Kvítky (F) jsou směstnány po 2-5 do svazečků, které spočívají na koncích větví a větviček bohatého, rozevřeného kružele. Hlavní listen kružele jest

¹) Lat. angustifolius = úzkolistý.

²) Viz pozn. ²) str. 388.