Na této straně začíná článek o rostlině:
Šťovík obecný - Rumex acetosa [= Šťovík kyselý - Rumex acetosa]

1. Šťovík obecný (Rumex acetosa¹ L., Sauerampfer - obr. 45) vyhání z vytrvalého oddenku přímou, 3-7 dm vysokou, podél rýhovanou, víceméně ojíněnou, na spodu červenavě naběhlou lodyhu. Listy trochu dužnaté, na povrchu krátce mrtnaté mají na spodu blánovité, po kraji dlouze třásnité botky (b), jimiž lodyhu těsně objímají. Morfologický význam botek, které i u ostatních druhů šťovíku se vyskytují, byl vysvětlen u blešníku (str. 26). Spodní listy jsou dlouze řapíkaté, s vejčitě podlouhlou, celokrajnou, na konci špičatou, dole střelovitě vykrojenou čepelí; čím výše jsou řapíky listů kratší a čepele užší, až posléze listy к lodyze přisedají, střelovitými laloky ji objímajíce. Nahoře rozvětvuje se lodyha latovitě v několik větví, po jejichž stranách vyrůstají v květnu a červnu svazečky drobných, dvoudomých (zřídka jednodomých) kvítků.

Složení kvítků (obr. 45 a 46 F, F₁), spočívajících na tenkých, červených stopečkách, jest takové: V zeleném, více méně načervenalém okvětí — které se skládá ze 6 lístků: tří vnějších menších, tří vnitřních větších - jest bud' 6 tyčinek (F) nebo svrchní semeník Tyčinky, stojíce vždy po dvou před vnějšími lístky okvětními

(obr. 46 В), ukazují na to, že vznikly rozdvojením z původních tří vnějších tyčinek, co zatím vnitřní tyčinky byly potlačeny; prašníky jsou introrsní. Semeník jest tvořen třemi plodolisty (obr. 46 A), obsahuje jediné vajíčko a nese na vrcholku tři červené, štětičkovité, poměrně veliké blizny (obr.45 F₁, obr. 46 F, F₁).

Opylení děje se hlavně větrem. K tomu cíli jsou nitky tyčinek velice jemné aby prašníky i mírným vánkem mohly býti uváděny v pohyb a vysypávaly pyl, jejž štětičkovité blizny sousedních rostlin snadno zachycují. Řidčeji přenáší pyl z květu do květu hmyz.

Když byly blizny zúrodněny, vyvinuje se ze semeníku trojhranná nažka (f). Při tom ohrnují se tři vnější lístky okvětní nazpět, kdežto ostatní tři lístky vnitřní — zvané krovky — značně se zveličivše, přiloží se těsně k nažce a jsouce širší než nažka, tvoří na ní svými ohnutými okraji tři křídla. Ostatně jsou krovky blánovité, srdčitě okrouhlé, celokrajné, po kraji růžově zbarvené a mají na dolejšku malou, dolů sehnutou, žlutozelenou šupinku.

Dozravše odtrhují se nažky i s krovkami od stopek a vítr, o křídla jejich dobře se opíraje, roznáší je pak po okolí.

Roste hojně na lukách, pastvinách a polích, zvláště v jetelištích, tak že se často od něho již zdaleka červenají.

¹) Chutná jako ocet (= acetum); acetosus = kyselý.