Na této straně začíná článek o rostlině:
Por zahradní - Allium porrum [= Pór zahradní - Allium porrum]

prodlouženým toulcem, který později ovšem opadává. Kopinaté lístky okvětní (F) jsou na hřbetním kýlu hladké, nitky tyčinek ploché a rozeklány ve 3 ušty, z nichž prostřední nese prašník; u třech tyčinek vnitřního kruhu jsou ušty protaženy v dlouhá, kroucená vlákna (F₁).

Pravlast česneku dlužno hledati v Džungarii a Kirkizských stepech, odkudž dostal se nejspíše prostřednictvím Židů a Egypťanů, u nichž pěstování česneku vedle cibule bylo velice rozšířeno, záhy do jižní Evropy. Starověcí Řekové a Římané věnovali mu ve svých kuchyňských zahradách zrovna takovou péči jako cibuli. Zvláště chudší třída ho mnoho pojedla. Římané dávali jej svým vojákům, domnívajíce se, že vzbuzuje statečnost. Odtud vzalo též původ latinské rčení: „ allia ne comedas — nejez česneku, nepouštěj se do boje". Poněvadž žene na moč, podporuje trávení a odkašlávání, bylo ho druhdy užíváno též v lékařství. Dnešní doby užívá se nanejvýš čerstvé štávy česnekové k vypuzení cizopasných červů.

Do našich zahrad zelinářských dostal se česnek kuchyňský teprve asi před 350 léty z jižní Evropy. Někdy také na polích zplaňuje. Kvete v červenci a srpnu.

Pozn. Zvláštní odrůda č. kuchyňského jest č. tlustocibulný neboli hadí, franc. rосambole (A. ophioscorodon¹ Don., Schlangenlauch, Perlzwiebel), jehož cibulky jsou tlustší, kratší a tupější, jemnější chuti, a listy namnoze zcela ploché, nežlabovité. Hadím jej zovou odtud, že před rozvitím bývají lodyhy nahoře hadovitě zatočeny, což však i u obyčejného česneku kuchyňského lze často pozorovati.

19. Por² zahradní neboli luček⁴ (A. porrum³ L.. Porree — obr. 479)

¹) Slož. z řec. όφις = had + σκόροδον = česnek, nejspíše vzhledem k lodyze, která pod květenstvím před rozvitím květů hadovitě se svinuje.

²) Souvisí jako rus. порей, pol. pór, chorv. por-luk s lat. porrum. Viz pozn. následující.

³) Buď přesmyknutím z řec. πράσον = πάρσον = πάρρον nebo od kelt. pori = jísti, vzhledem k jeho upotřebení v kuchyních.

⁴) Zdrobnělina od stslov. lukъ = cibule, jež i v jiných řečech slovan. se vyskytuje, na př. pol. łuk, rus. лукъ, atd. Nordičtí národové rozuměli původně slovem lök traviny (srovn. čes. luka), později rozličné zeleniny.