Na této straně začíná článek o rostlině:
Křivatec žlutý - Gagea lutea

1. Křivatec žlutý (Gagea lutea Schult., G. silvatica Pers. — obr. 442) má na spodu přímou cibuli (R) obalenu starými vyssátými slupinami. Z té vyrůstá na jaře jediný, kopinato-čárkovitý, plochý, na konci kápovitý list a vedle něho jednoduchá lodyha 15-25 cm vysoká, nesoucí na vrcholku 4—7 nestejně dlouze stopkatých květu v okolíkovitém, z chudých šroubelů složeném vrcholíku, podepřeném dvěma menšími listy. Stopky květní jsou lysé a květy tohoto složení (F): šest podlouhlých, přítupých lístkův okvětních ve dvou trojčetných kruzích, uvnitř žlutých, vně zelených, 6 tyčinek, jejichž prašníky oproti prašníkům rodu násled. jsou přímé, přirůstajíce k nitkám svými spodinami, a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou, zakončenou nezřetelně trojlaločnou bliznou. Trojpouzdrá, třemi chlopněmi pukající tobolka (f) obsahuje v každém pouzdře 1-6 semen (z).

Opylení jest s počátku xenogamické a obstarává je hmyz, který vyssává ze spodiny květu medovinu. Později zúrodňují se blizny též autogamii. Za špatného počasí se květy ani nerozvíjejí a opylují se kleistogamicky.

Složení cibule, kterouž rostlina se zachovává, znázorňuje obr. 443 A, jímž zobrazen jest podélný řez podzemní částí křivatce žlutého, jak se jeví v době květu. Vyssátá, svraskalá část с s roztrhanými slupinami s a odumírajícím podcibulím k náležela generaci loňské. Letošní rostlině náleží květonosná lodyha h, cibule zastoupena dužnatou šupinou š a jediný list l, jehož blanitá pochva spodinu