Na této straně začíná článek o rostlině:
Kandík - Erythronium dens canis [= Kandík psí zub - Erythronium dens-canis]
Křivatec (rod) - Gagea

Rod 4. Kandík¹ neboli psí zub (Erythronium² dens canis³ L., Hundszahn — obr. 441 ) zachovává se protáhlou bělavou cibuli, vyháněje z ní dva podlouhle elliptičné nebo kopinaté, tmavonachově skvrnaté listy a mezi nimi jednoduchý, pouze 1-2 dm vysoký, obyčejně červeně zbarvený stvol s konečným růžovým nebo fialově nachovým, nícím, zvonkovitým květem. Okvětní lístky jsou konci více méně ohrnuty nazpět jako u lilije zlatohlavé a 3 vnitřní z nich (c), zastupující korunu, mají na spodu po každé straně vyniklý mozoulek (m). Tyčinky mají tmavé prašníky a svrchní semeník dlouhou čnělku zakončenu trojklanou bliznou (F). Plod jest trojpouzdrá tobolka (f) jako u jiných lilijovitých, obsahující v každém pouzdře po 1—6 semenech.

O zúrodňování blizen pylem cizím pečuji včely, které vyssávají medovinu vyměšovanou na spodině tří vnějších lístků okvětních.

Rosta hojněji na chlumech jižnější Evropy, vyskytuje se u nás s jistotou pouze na úklonu břehu Sázavského pod horou Medníkem u Hradištka nedaleko ústí řeky Sázavy do Vltavy, kde jej poprvé sbíral r. 1828 P. Emerich Petřík, provisor kláštera Strahovského. Jiná stanoviska, na př. mezi Bečovem a Gabhornem u Lokte a v lese u Třeboně jsou pochybná. Také se často pěstuje pro okrasu. Kvete již v březnu a dubnu.

Rod 5. Křivatec⁴ (Gagea,⁵ Goldstern) má 6četné, hvězdovitě odstálé, žluté, vně zelenavé, dlouho vytrvalé okvětí, tyčinky s prašníky přímými, čnělku na konci jednoduchou a plod chudosemennou tobolku. Roste u nás v 6 druzích :

¹) Přijato z rus. кандыкъ; srovn. s řec. σκάηδυξ, ακάνδυκος = třebule (str. 665 sv. II.).

²) Z řec. έρυθρός = červený, vzhledem k zbarvení celé rostliny.

³) Lat. dens canis = zub psí, poněvadž cibule bývá rozeklána ve 3—4 zuby.

⁴) »Jinak slove křižatec« (Jungm.). Buď zkomolením z tohoto pojmenování nebo vzhledem k tomu, co o něm vykládá Matthioli ve svém Herbáři na str. 470: »Spůsob toho proutku jest ten, že leží na zemi přes celou noc, při východu pak slunce zdvihá se od země, až o poledni vpřímo nahoru stojí. Po poledni začíná se pomalu zase pokládati (křiviti)« .. V ostatních řečech slov. nazývá se různě. na př. pol. złoć, rus. гусятникъ, chorv. baluška atd.

⁵) Ku poctě angl. mnicha a botanika Tom. Gage-a, cestovatele po Americe.