Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 332:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Rod 4. Kandík1 neboli psí zub (Erythronium2 dens canis3 L., Hundszahn — obr. 441 ) zachovává se protáhlou bělavou cibuli, vyháněje z ní dva podlouhle elliptičné nebo kopinaté, tmavonachově skvrnaté listy a mezi nimi jednoduchý, pouze 1-2 dm vysoký, obyčejně červeně zbarvený stvol s konečným růžovým nebo fialově nachovým, nícím, zvonkovitým květem. Okvětní lístky jsou konci více méně ohrnuty nazpět jako u lilije zlatohlavé a 3 vnitřní z nich (c), zastupující korunu, mají na spodu po každé straně vyniklý mozoulek (m). Tyčinky mají tmavé prašníky a svrchní semeník dlouhou čnělku zakončenu trojklanou bliznou (F). Plod jest trojpouzdrá tobolka (f) jako u jiných lilijovitých, obsahující v každém pouzdře po 1—6 semenech. O zúrodňování blizen pylem cizím pečuji včely, které vyssávají medovinu vyměšovanou na spodině tří vnějších lístků okvětních. Rosta hojněji na chlumech jižnější Evropy, vyskytuje se u nás s jistotou pouze na úklonu břehu Sázavského pod horou Medníkem u Hradištka nedaleko ústí řeky Sázavy do Vltavy, kde jej poprvé sbíral r. 1828 P. Emerich Petřík, provisor kláštera Strahovského. Jiná stanoviska, na př. mezi Bečovem a Gabhornem u Lokte a v lese u Třeboně jsou pochybná. Také se často pěstuje pro okrasu. Kvete již v březnu a dubnu. Rod 5. Křivatec4 (Gagea,5 Goldstern) má 6četné, hvězdovitě odstálé, žluté, vně zelenavé, dlouho vytrvalé okvětí, tyčinky s prašníky přímými, čnělku na konci jednoduchou a plod chudosemennou tobolku. Roste u nás v 6 druzích : 1) Přijato z rus. кандыкъ; srovn. s řec. σκάηδυξ, ακάνδυκος = třebule (str. 665 sv. II.). 2) Z řec. έρυθρός = červený, vzhledem k zbarvení celé rostliny. 3) Lat. dens canis = zub psí, poněvadž cibule bývá rozeklána ve 3—4 zuby. 4) »Jinak slove křižatec« (Jungm.). Buď zkomolením z tohoto pojmenování nebo vzhledem k tomu, co o něm vykládá Matthioli ve svém Herbáři na str. 470: »Spůsob toho proutku jest ten, že leží na zemi přes celou noc, při východu pak slunce zdvihá se od země, až o poledni vpřímo nahoru stojí. Po poledni začíná se pomalu zase pokládati (křiviti)« .. V ostatních řečech slov. nazývá se různě. na př. pol. złoć, rus. гусятникъ, chorv. baluška atd. 5) Ku poctě angl. mnicha a botanika Tom. Gage-a, cestovatele po Americe. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |