Tato vylučuje se — jak už pověděno — v brázdě, táhnoucí se středem spodní části okvětních lístků; poněvadž okraje brazd jsou vyklenuty a spolu srůstají, jest přístup k medovině pouze na koncích. Dotýkajíce se při svých návštěvách prašníků, které jsou připevněny k nitkám v jediném bodě a proto snadno uváděny v pohyb, tak že pyl se z nich vysypává, motýlové nabírají si na spodinu těla pylu a přenášejí jej na blizny jiných květů. Autogamie jest s počátku vyloučena, neboť všecek pyl padá mimo bliznu. Později však, nebyla-li ovšem blizna dosud zúrodněna, ohne se čnělka v ten způsob, že se bliznou dotkne jednoho nebo dvou prašníkův a pyl jejich na sebe nabere.

Rostouc v listnatých lesích, světlých hájích a na keřnatých stráních porůznu po vší vlasti planě, pěstuje se také často pro okrasu v zahradách. Kvete v červnu a červenci.

2. L. cibulkonosná (L. bulbiferum L. - obr. 432) vyhání z vejčité, bělavé, šupinaté cibule přímou, přes ½ m vysokou, hranatou lodyhu, porostlou listy vesměs střídavými a přisedlými, úzce kopinatými. V paždích hořejších listů obyčejně sedl černé, lesklé, cibulkaté pupeny, kteréž od odumírající lodyhy posléze odpadnou a příštím jarem vyrůstají v nové rostliny. Veliké květy se zvonkovitým, oranžovým, uvnitř hnědě skvrnitým okvětím, rozvíjející se v červnu a červenci, stojí přímo. Zpravidla bývá pouze jeden květ na samém vrcholku, řidčeji vyrůstají ještě pod ním 1—3 květy postranní.

Ačkoli jsou květy velice nápadné a také hojnost medoviny na spodině okvětních lístků obsahují, přece je motýlové, jediní ku přenášení pylu schopní návštěvníci u nás zřídka vyhle-