Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 30:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
6. R. obojživelné (Р. amphibium L. — obr. 35) liší se ode všech druhů předcházejících dvěma znaky: jest bylinou vytrvalou, s dlouhočlenným, plazivým oddenkem a má botky jen asi tak dlouhé jako pochvy listové, kdežto předch. druhy mají botky většinou mnohem delší svých pochev. Lysé, konečné lodyhy jsou spodem položené, výše však vystoupavé až přímé, anebo ve vodě vzplývající. Listy mají celokrajnou, podlouhlou až kopinatou čepel na spodu často srdčitou nebo zaokrouhlenou. Růžové květy (F) s 5dílným okvětím, pouze 5 tyčinkami (obr. 28 В) a vejčitým semeníkem o 2 čnělkách jsou směstnány na koncích lodyh a větví v husté, válcovité, přímé klasy. Dvouřízné, na obou stranách vypouklé, v okvětí zaobalené nažky obsahují klíček uložený stranou vedle bílku jako u druhů předch. Kvetouc od června do srpna, vyskytuje se u nás podle okolností ve 2 tvarech: α) Roste-li totiž ve vodě, má lodyhy značně dlouhé, ve vodě vzplývající, listy lysé, kožovité, dlouze řapíkaté, na hladině vodní položené a tyčinky z okvětí (F) vyčnívající. V této formě nazývá se r. vzplývávým (P. amph. natans — obr. 35 A). β) Roste-li však na vlhkých lukách nebo v příkopech, v nichž voda vyschla, má lodyhu vystoupavou až i docela přímou, listy krátce řapíkaté, špičatější, měkké, porostlé kratičkými, přitisklými chloupky a tyčinky z okvětí (F1) nevyčnívající. V této podobě zove se r. zemním (P. amph. terrestre obr. 35 B). Hlavním tvarem jest ovšem rd. vzplývavé; r. zemní jest pouze jeho slabší, v nepříznivějších poměrech vyrostlá forma, což možno již z toho souditi, že jest mnohem vzácnější a že mnohem později kvete. Rozumí se samo, že mezi oběma odrůdami jsou též tvary přechodné. Zajímavo, že forma pozemní jest na lodyhách, zvláště pod květenstvím porostlá odstálými, lepkavými chloupky, které zabraňují drobounkým, bezkřídlým živočichům vstup ku květům. U rostlin vodních jsou lodyhy lysé, anať voda je obklopující jest sama dostatečnou ochranou proti hmyzu nepovolanému. 7. Rd. hadí kořen (P. bistorta1 L., Natterwurz — obr. 36) má tlustý, obyčejně jako s prohnutý, vně hnědý, uvnitř bílý, poněkud načervenalý, vytrvalý, dřevnatý oddenek, který jest posázen šupinovitými zbytky po vyhynulých listech 1) Slož. z. lat. bis = 2krát + tortus = točený, vzhledem k hadovitě prohnutému oddenku. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |