Na této straně začíná článek o rostlině:
Rdesno řídkokvěté - Polygonum mite [= Rdesno řídkokvěté - Persicaria mitis]

5. Rdesno řídkokvěté (Р. mite¹ Schrank, Р. laxiflorum² Weihe — obr 34) podobá se též velice peprníku, majíc podlouhle kopinaté listy a tenké, řídkokvěté, doleji přetrhované, nící klasy, jejichž stopky tak jako stopečky květů jsou hladké. Od peprníku poznává se však těmito znaky: listy jeho, súžené v řapík, chutnají mdle (nikoli ostře peprně); botky, mnohem delší listových pochev, jsou přitiskle srstnaté, po kraji dlouze brvité; kornoutovité, šikmo uťaté listeny, z jejichž paždí vyrůstají kvítky po 1—3, jsou ztuha brvité; a okvětí dosti veliké, S počátku bělavé, pak červenavé, na spodu zelené, jest 5klané, namnoze hladké, bez žlázek. Podlouhlé, okvětím zcela zaobalené nažky jsou nezřetelně tečkované, málo lesklé; kliček leží v nich po straně bílku. Od rd. menšího liší se tento druh hlavně tím, že má lodyhu přímou a ve květech po 6 tyčinkách. Nejspodnější dva svazečky kvítků vyrůstají obyčejně z paždí malinkých lupenů.

Jsouc jako všecky druhy předch. bylinou jednoletou, roste v příkopech, v křovištích a na vlhkých lukách hlavně ve střední, východní i jižnější Moravě; v Čechách bylo pozorováno pouze ve vých. a středním Polabí. Kvete jako oba předch, od července do září.

Kerner je považuje za míšence peprníku a červivce (P. hydropiper — persicaria).

Pozn. V okolí Kroměříže byl pozorován mezi rodiči míšenec rd. červivce s rd. řídkokvětým (P. persicaria-mite).

¹) Lat. mitis = mírný, vzhledem ke mdlé (nikoli palčivé) chuti listů naproti peprníku.

²) Slož. z lat. laxus = uvolněný + flos = květ.