Na této straně začíná článek o rostlině:
Vodní mor - Elodea canadensis [= Vodní mor kanadský - Elodea canadensis]

Pravidelné květy o 3listém kalichu a tříplátečné, bílé koruně jsou dvoudomé. Prašníkové (F₁), vyrůstající z 2listého, blanovitého toulce po 1-5, obsahují 30-40 tyčinek, z nichž však jenom 12 vnitřních, do 3 kruhů sestavených (obr. 389 B) má prašníky, ostatní jsou jalové, v podobě žláznatých, nitkovitých výrostků (medníků), tak že je mnozí ani k tyčinkám nepočítají. Květy pestíkové (F, F₂), sedící v konečných, 2listých blanovitých toulcích jednotlivě, mají spodní, 6 plodolisty tvořený semeník (obr. 389 A) o krátké čnělce, věnčené 6 dvojklanými bliznami a okolo něho četné žláznaté, nitkovité medníky. Plod jest 6pouzdrá, 6hranná bobule (f), obsahující v dužnině několik semen.

Opylení obstarává hmyz, který z medníků vyssává sladkou štávu. Poněvadž však v některých krajinách vyskytují se pouze rostliny pestíkové, nemůže rostlina vytvořiti semen — leč by se tak stalo parthenogeneticky, jak tomu chce Nolte — proto se rozmnožuje a zachovává způsobem vegetativním. Odpočívavši v zimě na dně vody, rostlina se vynořuje v dubnu ku povrchu a zde, ve vodě vzplývajíc, vytvoří nové listy, později (v létě) též květy, které se vyzvednou nad vodní hladinu. Odkvetši ponoří se celá opět ke dnu, kdež vyvine semena, anebo — což jest mnohem častější — založí v úžlabích listů pupeny na nové rostliny. Koncem srpna vynoří se po druhé ku povrchu, jsouc kolkolem obklíčena mladými rostlinkami, které s ní souvisejí šňurovitými výběžky. Během podzimu uhnijí výběžky a dceřinné rostliny i se stárnoucí rostlinou mateřskou klesnou opět na dno vody, kdež setrvají až do jara.

Roste v příkopech a kalužích při dolní Moravě a Dyji (na př. u Břeclavi, Hodonína, Rohatce, Uher.-Hradiště), jakož i v Těšínsku. V Čechách nebyl dosud pozorován.

Rod 3. Vodní mor neboli douška vodní (Elodea¹ canadensis² Rich., Anacharis³ alsinastrum⁴ Bab., Udora⁵ canadensis Nutt., Wasserpest obr. - 390) jest vodní bylinka mající článkovanou, větvitou, ve vodě vzplývající lodyhu hustě porostlou 3—4četnými přesleny přisedlých, podlouhlých až kopinatých, drobně pilkovitých, prosvítavých listů. Květy jsou trojdomě mnohomanželné: na některé rostlině pestíkové, na jiné prašníkové a opět na jiné obojaké. U nás vyskytuji se však pouze rostliny s květy pestíkovými. Vyrůstajíce od května do srpna v paždích listů z válcovitých toulců (t), kvítky tyto mají spodní jednopouzdrý semeník s dlouhou čnělkou, na jejímž vrcholku sedí tři veliké, rozeklané blizny (n). Čnělku objímá tenká, velice dlouhá číška, nesoucí na hořejším okraji trojlistý, červenavý kalich (k), bílou, trojplátečnou korunu (с) а 1—3 zakrnělé, jalové tyčinky (a). Květy prašníkové — u nás ovšem se nevyskytující — mají podobné okvětí jako kv. pestíkové, ale v něm pouze 9 přisedlých tyčinek. Květy obojaké, obsahující dokonale vyvinutý semeník i tyčinky, dílem plodné, dílem jalové, jsou i ve vlasti rostlin v velice vzácné.

¹) Z řec. έλώδης = bahenní, anať roste ve vodách a močálech.

²) Lat. canadensis = kanadský, z Kanady (v sev. Americe) pocházející.

³) Slož. z anas = kachna + χάρις = radost, poněvadž miluje vodu jako kachny.

⁴) Podobá se vnějškem poněkud úporu přeslenatému (Elatine alsinastrum, viz str. 218 ve sv. II.

⁵) Od tat. udor = vlhkost, vzhledem k tomu, že roste ve vodě.