Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 278:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
2. O. bělavá (С. pallens Rich., С. grandiflora1 Babing., Serapias2 grandiflora Scop. - obr. 370) vyhání z podobného oddenku, jaký má druh předch., lodyhu po celé délce lysou, s listy vejčitými až vejčitě kopinatými, které přecházejí v listeny od ostatních listů sotva poznatelné, čím výše ovšem menší. Květy, rozvíjející se v květnu a červnu, mají semeníky lysé a okvětí bílé nebo žlutavobílé. Vnější lístky okvětní (c, 1, 2, 3) jsou špičaté, vnitřní (4, 5) tupé; přední článek pysku (6) jest okrouhle trojhranný, širší než delší, se žlutou skvrnou. Roste na keřnatých stráních a ve světlých lesích v širším okolí pražském, v nížinách polabských, Jičínsko-Boleslavsku, poříčí Ploučnice, horách Krušných, Brdech, v poříčí horní Sázavy a Chrudimky, v jižní, střední a vých. Moravě i ve Slezsku. 3. O. mečolistá (C. ensifolia Rich., Serapias2 xiphophyllum3 L. fil. obr. 371) shoduje se v lysé lodyze, lysých semenících a v bílých okvětích (c) — 1 ) Lat. grandiflorus = velekvětý. 3 ) Zrovna tak jako lat. ensifolius (ensis = meč + folium = list) z řec. ξίφος = meč + φύλλον = list. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |