Na této straně začíná článek o rostlině:
Prustkovité - Hippurideae [= Prustkovité - Hippuridaceae]
Prustka obecná - Hippuris vulgaris

Řád IV. Prustkovité (Hippurideae)

jsou vodní byliny s přesleny nedělených, čárkovitých listův a s nepatrnými, úžlabními kvítky, které mají spodní, jednočlenný, jednopouzdrý semeník obsahující jediné vajíčko a prodlužující se v nitkovitou čnělku, jedinou tyčinku a nizounké, nedělené, jen jako okraj vyvinuté okvětí. Plod jest nažka.

Někteří počítají tento řád k rostlinám zrnulovitým (Myriophylleae, sv. II. str. 606).

Prustka¹ obecná neboli truskavec² (Hippuris³ vulgaris L., Tannwedel, Tännel — obr. 24) vyhání z dlouhočlenného oddenku, jímž se plazí v bahně vod, na uzlech kořenujíc, jednoduché, štíhlé, 3—10 dm dlouhé lodyhy hustě porostlé 8—12četnými přesleny čárkovitých, celokrajných listů, v mládí přímo odstávajících, později však více méně dolů skloněných. Hořejší třetina lodyhy vyčnívá nad vodní hladinu a v paždích její listů sedí neúhledné, zelenavé kvítky (F) mající jednopouzdrý semeník, jenž jsa tvořen jediným plodolistem (D), obsahuje jedno visící vajíčko (F₁) a prodlužuje se v jednoduchou, nitkovitou čnělku; okvětí jest velice nepatrné, v podobě neděleného okraje. Jediná tyčinka má introrsní prašník, jímž čnělku částečně objímá. Plod jest jednosemenná nažka.

Opylení děje se větrem. Aby mohly blizny pyl dobře zachycovati, jsou trochu pérovité a prašníky vyčnívají posléze z květu na tenkých nitkách, tak že jimi může vítr pohybovati a vysypávající se pyl po okolí roznášeti. Aby se

¹) Od stslov. kmene prędą= příští, tedy téhož významu jeho přeslička, vzhledem k listům přeslenovitě sestaveným. Srovn. pol. przęstka, rus. сосенка.

²) Stslov. troskotъ značí nějakou rostlinu; bulh. troskъ = plevel, srb. a rum. trosk = rdesno ptačí. Srovn. s řec. άγρωστις = tráva, polní plevel. Litev. trušis = přeslička, souvisí se stslov. trъstъ = rákos, třtina.

³) Slož. z řec. ίππος = kůň + ουρά = ocas, vzhledem k celému vnějšku rostliny.