Na této straně začíná článek o rostlině:
Lněnka větevnatá - Thesium ramosum [= Lněnka rolní - Thesium arvense]
Lněnka nízká - Thesium humile [= Lněnka Dollinerova - Thesium dollineri]

7. L. větevnatá (Т. ramosum Hayne — obr. 22) vyhání ze vřetenovitého, bezvýběžkatého oddenku, popřípadě 1—2letého kořene jednu nebo několik přímých až vystoupavých, 2—3 dm vysokých lodyh, které se nahoře, někdy však hned od spodu latnatě rozvětvují, řidčeji jsou jednoduché, zakončujíce se hroznem květním. Čárkovité listy jsou 1-3žilné. Listeny (b) jsou posunuty na stopkách až pod samý květ k oběma listencům postranním (b₁) a jsou po krajích i s listenci a hořejšími větvičkami pilkovitě drsné. Oproti listenům l. obecné a chlumní jsou posléze 2—4kráte delší nežli plody. Květy (F), spočívající vesměs po jednom na koncích stopek, mají zvonkovité, 5klané, vně zelené, uvnitř bílé okvětí, jehož ouškaté cípy vehrnují se po odkvetení až ke spodu dovnitř, tak že jest pak asi 3krát kratší nežli ellipsoidický plod. Ostatně jsou stopky hroznu delší než plody, s nimiž od osy hroznové šikmo vzhůru odstávají.

Roste porůznu na suchých kopcích, trávnících a úhorech v jižní Moravě, zejména u Čejče, mezi Šardicemi a Kyjovem i j. Kvete v měsících letních.

8. L. nízká (T. humile Wahl., Т. decumbens Dolliner, T. Dollineri Murbeck — obr. 23) jest jako druh předch. bylina vytrvalá, ale též 1—2letá. Má vystoupavé nebo položené, zřídka přímé, pouze 1—2 dm dlouhé lodyhy, které jsou jednoduché, nahoře téměř klasnaté, nebo rozvětvené ve větve příklasovité. Jsouť stopky hroznu — vesměs jednokvěté — kratší svých plodů a plody přiléhají více méně k ose klasu. Listy jsou čárkovitě kopinaté, celokrajné, 1—3žilné. Listeny (b), posunuté na stopkách až k listencům (b₁) pod samé květy, jsou jako u druhu předch. 2—4kráte delší než plody a po krajích jemně pilkovitě drsné. Okvětí jest za plodu válcovité, s ušty dovnitř vehrnutými, asi 3krát kratší nežli ellipsoidický, podélně žebernatý plod (F₁).

Roste na úhorech, pastvinách a mezích velmi porůznu v střední a jižní části Moravy, na př. na kopcích kolem Sokolnic a na polích u Šlapanic (jvých. od Brna), u Hustopeče, Klobouk, nad Domanínem (sev. od Bzence) a kolem Písku (východně od Bzence). Kvete hlavně v máji.