jíce se do žluta nebo do červena, od sebe se oddálí a tyčinky vězící mezi nimi počnou vysypávati pyl. V té době možno lupou dobře pozorovati, že ku každému šupinovitému listenu (obr. 214 F a obr. 215 A b) přirůstají po stranách vpředu dvě malé šupinky (α, β) a za nimi 4 tyčinky, jejichžto prašníky jsou však rozděleny ve dvě jednopytličné poloviny a krátké nitky až dolů rozpolceny tak že se zdá, jako by tu bylo tyčinek 8. Po okvětí není ani stopy.

Květenství pestíková (P, P₁) podobají se úplně pupenům listovým, od nichž poznávají se nejlépe tím, že z nich v době květu na vrcholku vyčuhují červené nitkovité čnělky. Sedíce jako pupeny listové v paždích lonských, na podzim opadalých listů po stranách i na koncích větví, někdy také na společných stopkách jehněd prašníkových, skládají se z většího počtu šupinovitých, těsně k sobě přiložených listenů; v paždích nejvnitřnějších listenů (obr. 214 F₁ b a obr. 215 В b) sedí po 2 nepatrných kvítcích. Každý kvítek vězí spodinou v náprstkovité, na okraji nepravidelně zoubkované číšce (č), která vznikla srůstem tří listenců (α, β, γ), jest věnčen na vrcholku 4—8 nepatrnými zoubky (o), jež zastupují okvětí a později zcela zaniknou, a prodlužuje se ve 2 dlouhé čnělky, které, jak už pověděno, v čas květu z vrcholku celého pupenovitého květenství vyčuhují dohromady jako chomáček červených nitek. Semeník jest 2pouzdrý a obsahuje 2 vajíčka s počátku sotva znatelná, teprve po opylení patrnější.

Opylení větrem jest téhož způsobu jako u osyky (str. 144) a rodů předcházejících. Zmínky zasluhuje častá heterogamie: vedle jedinců s květy homogamickými vyskytují se totiž též jedinci s květy protandrickými a jedinci s květy protogynickými; tito poslední jsou zvláště četní. Dle pozorování Muhanových rozvíjejí se květy prašníkové dříve nežli blizny květů pestíkových dospějí, je-li jaro teplé; v tom případě vyvine se málo oříšků. Je-li však jaro studené, pak rozvíjejí se květy prašníkové současně s květy pestíkovými nebo i později a vyvine se oříšků hojnost.

Po opylení dospívá semeník zakrněním jednoho vajíčka v oříšek, při čemž číška značně se zveličuje a tvoří na oříšku známý dřípatě rozeklaný obal. Za to listeny, v jejichž paždí kvítky pestíkové seděly, dále se nevyvinují a namnoze docela zakrní.

Líska obecná vyskytuje se jako podrost v lesích, zejména na pokrajích, a na keřnatých stráních. Sází se však v několika odrůdách často také v zahradách pro známé oříšky, jejichž chutná semena, obsahujíce až přes 60% oleje, nahrazují