Na této straně začíná článek o rostlině:
Bříza papíronosná - Betula papyrifera [= Bříza papírovitá - Betula papyrifera]
Bříza černá - Betula nigra
Bříza habrolistá - Betula carpinifolia [= Bříza tuhá - Betula lenta]

Jehnědy jsou podobné jako u druhu předch., ale postranní ušty šupin jehněd pestíkových (b) jsou značně kratší uštu prostředního. Nažky maji blanitou obrubu úzkou.

Byla pozorována na pokraji jedné rašelinné louky mezi Kl. Hradiskem a Černovírem u Olomouce; v novější době se tam však již nevyskytuje. Hojnější jest v sev. Alpách, Sedmihradech, Haliči a vých. Prusku. Kvete v dubnu a máji.

Z cizích bříz, jež pěstují se u nás hlavně v sadech a stromořadích, zasluhuji zmínky :

1. B. papíronosná neboli velkolistá (B. papyrifera Michx., B. grandis Schrad., B. nigra Duham.) — má veliké, z okrouhlého spodu vejčité, hrubě zubaté, na líci tmavozelené, silně žláznaté, na rubu bledé listy, jejichž řapíky jsou i s mladými letorosty chlupaté. Svrchní kůra slupuje se ve velikých, papírovitých lupenech. Jest původem ze sev. Ameriky. Byla pozorována v lese u Mochova blíže Opočna a v Chuděnickém parku.

2. B. černá (B. nigra Ait.) — poznává se po černém kmeni a červenavých větvích, které jsou v mládí plstnaté, jakož i po kosníkovitých, krátce řapíkatých listech. Pocházejíc ze sev. Ameriky, sází se zřídka v sadech.

3. B. habrolistá (B. carpinifolia Ehrh., B. lenta¹ L., Hainbirke — obr. 207) jest strom mající temnohnědou, zasládlou kůru, která později zčerná a se roztrhá, a vejčité, 5—7 cm dlouhé, zašpičatělé, 2krát pilovité listy podobné listům habrovým, v dospělosti obak lysé, jen na rubu na nervech chloupkaté. Šištice jsou válcovité, stojí přímo a nažky (f) s nich opadávají až teprve na jaře.

Pocházejíc ze sev. Ameriky jako obě předch., sázívá se též v sadech.

1 ) Lat. lentus = tuhý.