Na této straně začíná článek o rostlině:
Bříza trpasličí - Betula nana
Bříza nízká - Betula humilis

jehnědy jsou válcovité a dlouze stopkaté jako u b. obecné, ale šupiny jejich (b) mají krajní úšty namířeny ku předu.

Roste porůznu v lesích, zvláště na rašelinách. Kvete hlavně v dubnu a máji.

Pozn. V Šumavě, horách Krušných, Krkonoších a Jeseníku vyskytuje se odrůda křovitá, mající listy okrouhle vejčité, tuhé, posléze i s řapíky a mladými větvemi zcela lysé — b. karpatská (B. carpatica Willd.). O nažkách její platí totéž, co o nažkách b. pýřité.

3. B. trpasličí (B. nana L., Zwergbirke - obr. 205) jest kříček jen asi 1 m vysoký, často plazivý, na mladých větvích huňatý, s drobnými, okrouhlými, tupě pilovitými listy, které jsou sotva 1 cm dlouhé, kratičce řapíkaté, lysé, na líci tmavozelené, na rubu bledé, vynikle síťkované. Jehnědy prašníkové, vyrůstající v květnu po stranách větví, jsou pouze asi 1 cm dlouhé a stojí jako vejčité, ještě kratší jehnědy pestíkové přímo. Šupiny plodních šištic (b), rozeklané ve 3 asi stejně dlouhé ušty, nezakrývají nažek, které v paždích jejich sedí, úplně, jak tomu jest ti druhů předch., nýbrž jen z části, tak že blanité, poměrně úzké obruby nažek po stranách vyčnívají (k, f).

Roste pořídku na rašelinatých horních lukách v Šumavě, horách Krušných a Jizerských.

4. B. nízká (B. humilis Schrank — obr. 206) jest nízký (nanejvýš 2 m vysoký), dosti přímý keř na mladých větvích hustě pýřitý a žlutými, pryskyřičnými žlázkami posetý, s elliptičnými až okrouhle vejčitými, 1—2 cm dlouhými, nestejně vroubkovano-pilovitými, lysými, dosti krátce řapíkatými listy.