Na této straně začíná článek o rostlině:
Topol bílý - Populus alba

táhnou se však 3 temné pruhy a zadní křídla jsou u kořene rezavá. Zelené lysé, housenky, živící se listy, mají vzadu růžek.

γ) Veliké lysé, masově zbarvené housenky drvopleně topolového (Cossus ligniperda — obr. 190) žijíce 2—3 léta ve dřevě, zničí někdy celý strom. Motýl má zavalité tělo a šedá, čeřitými proužky protkaná křídla.

δ) Také bělavé, hnědě kropenaté, kratičce a řídce srstnaté housenky nesytky včelové (Sesia apiformis — obr. 191), motýla s křídly jako sklo průhlednými, žijí nejraději v dolní části kmenů osykových.

3. Kromě broukův a motýlů náleží ke škůdcům osyky i jiných topolů několik druhů pilatek, ploštic a mšic, jež dílem ožírají, dílem vyssávají listy.

O chorobách působených na listech drobnohlednými houbami platí skoro vše, co pověděno bylo u vrb (str. 127).

2. Topol¹ bílý neboli linda² (P. alba L., Silberpappel - obr. 192) má bělošedou hladkou kůru, která na starších stromech se rozpukává, a vejčité, až okrouhle vejčité, úhlatě zubaté listy, které jsou na rubu i s mladými větévkami stříbrošedě plsťnaté, v stáří však často více méně olysají. Na mladých, stříbřitě plsťnatých výstřelcích bývají listy namnoze 2kráte větší, dlanitě 3—5laločné, na spodu více méně srdčitě vykrojené. Oproti listům osyky mají listy lindy řapíky poměrně krátké (kratší než čepel) a skoro oblé.

1 ) Viz pozn. ⁵) 11a str. 142.

2 ) Ač zdá se souviseti s něm. Linde = lípa, přece dlužno odvozovati spíše od stslov. kmene lin = línati, vzhledem k plsťnatým, později olysalým mladým větévkám a k plstnatému rubů listův.