Na této straně začíná článek o rostlině:
Vrba bobkolistá - Salix phylicaefolia [= Vrba dvoubarvá - Salix bicolor]
Vrba šedivá - Salix incana [= Vrba šedá - Salix elaeagnos]

16. V. bobkolistá neboli dvojbarevná (S. phylicaefolia¹ L., S. bicolor Ehrh., S. Weigeliana² Willd. — obr. 177) jest též křovitého vzrůstu. Vejčité nebo elliptičné, krátce zašpičatělé, oddáleně vroubkované nebo celokrajné, lesklé, tuhé, posléze obak lysé, na rubu nasivělé listy mají na mladých prýtech nepatrné, velmi uzounké palisty a sušením zčernají. Krátce stopkaté, válcovité, krátké jehnědy, rozvíjející se současně s listy, maji na spodu několik malých lístků. Šupiny jehněd jsou zpředu tmavě nachové (skoro černé) a dlouze huňaté. Květy prašníkové (F₁) skládají se ze 2 tyčinek s prašníky i po vypylení žlutými; kv. pestíkové (F) jsou zastoupeny hedvábitě plsťnatým semeníkem, který spočívaje na stopce jen asi 2kráte tak dlouhé jako je žlázka, vybíhá na vrcholku v dlouhou čnělku, zakončenou 2laločnou bliznou. Chlopně zralých tobolek ohýbají se srpovitě nazpět.

Vyskytuje se na úklonu hory Bamberku v Krkonoších; r. 1885. nalezl ji prof. Čelakovský též u Nov. Hradů na Třeboňsku. Kvete v máji a červnu.

17. V. šedivá (S. incana Schrank — obr. 178) jest keř nebo strom s červenohnědými, přílesklými větvemi, podobající se úzce kopinatými (asi 15krát tak dlouhými jak širokými), dlouze špičatými listy nejvíce v. košařské; také i v tom listy její s listy v. košařské se shodují, že jsou na rubu bělošedě plstnaté a krajem obyčejně ohrnuté; bývají však žláznatě zoubkaté. Krátké, válcovité jehnědy, rozvíjející se v dubnu před listy, jsou skoro přisedlé; pestíkové jehnědy se později trochu prodlužují a bývají pak prohnuté. Zelenavé šupiny jehněd jsou na konci načervenalé. Tyčinky (F) jsou v paždí každé šupiny 2, mají prašníky i po

¹) Mladé listy podobají se listům bobku latnatého (Phylica paniculata)

²) Viz pozn. ¹) na str. 343. ve sv. III.