na konci těla chomáček zlatolesklých chloupku — jsou s počátku špinavě žluté, pak temnohnědé, chlupaté a tím pamětihodné, že si splétají hedvábitými vlákny několik listů ve společné hnízdo, ve kterém přezimují a ukrývají se před nepohodou.

δ) O bekyni velkohlavé (Liparis dispar L.), jejíž chlupaté housenky taktéž často na vrbách žijí, pověděno více ve sv. II. na str. 549 (obr. 831).

ε) Housenky hranostajníka vrbového (Harpyia vinula L. — obr. 157) —který jest zvíci bekyně velkohlavé, má však šedobílá, černě žilkovaná křídla jen spoře pokryta šupinkami a sedává za dne líně na kmenech, maje křídla střechovitě složena — vyznačují se odporným tvarem. Jsou lysé, světle zelené, na hřbetě s fialovým, bíle lemovaným pruhem, mají na konci těla dva štětinovité výrostky a mohou velikou hlavu zatáhnouti do prvního hrudního článku, jenž se podobá kapuci.

ζ) Lysé housenky stužkonosky červené neboli vrbové (Catocala elocata Esp. — obr. 158) jsou barvy šedé jako kůra kmene, v jejíž trhlinách rády odpočívají. Motýl, náležející k nejkrásnějším můrám, má přední křídla celkem šedá, zadní červená, s dvěma černými stužkami.

3. Z bohatého rodu pilatek buďtež uvedeny pouze: Pilatka Vallisnerova (Nematus Vallisnerii Hrtg), drobounký, blanokřídlý hmyz způsobující na listech bobovitá, po obou stranách listu vyniklé, dužnaté, zelené nebo červené nádory (obr. 159 a). Podobná pil. duběnkovitá (Nematus gallarum) vytváří na listech nádory kulaté, zvíci hrachových zrn i větší, obyčejně po jedné straně nachově zbarvené, tak že se podobají malinkým jablíčkům (b). Pilatka měchýřkovitá (Nem. vesicator) činí na listech nádory měchýřkovité, duté, obyčejně podlouhlé (c). Rozloupneme-li kterýkoli z uvedených nádorů, nalezneme v něm obyčejně červíčkovitou larvu.

4. Hmyz dvoukřídlý jest mezi škůdci vrbovými zastoupen hlavně bejlomorkami, z nichž nejrozšířenější jsou: