Na této straně začíná článek o rostlině:
Ochmet evropský - Loranthus euro [= paeus - Loranthus euro]

V některých krajinách Anglie zavěšují podnes větévky jmelí o vánocích do příbytků jakožto symbol štěstí a požehnání. Jest to zajisté zbytek prastarého posvátného kultu, jímž uctívali tuto rostlinu praobyvatelé ostrova britského. A sotva chybíme, řekneme-li, že slavnost vánočního stromku, která teprve v novější době ze severu se k nám dostala, s tímto starým pohanským mravem asi souvisí.

Vedle škody, kterou jmelí způsobuje na stromech, ubírajíc jim výživných látek a znetvořujíc často větve, na nichž cizopasí, poskytuje užitek tím, že dává, jak již svrchu uvedeno, ptačí lep. Někde vaří též z listů jeho thé, jehož užívají k zastavení krvotoku.

Rod 2. Ochmet¹ evropský (Loranthus² europaeus L., Riemenblume, Eichenmistel — obr. 11) jest jako jmelí cizopasný keřík, jehož tmavošedý peň vidličnatě se rozvětvuje ve větve místy kolénkatě napuchlé. Podlouhle vejčité, celokrajné listy, jichž bývají na jedné větvičce dva i tři páry, jsou skoro vstřícné, kožovité sice, ale před zimou opadávající. Žlutavé, pometáním dvoudomé květy, rozvíjející se hlavně až v máji a červnu, skládají konečné, namnoze chudé, klasovité hrozny. Prašníkové kv. (obr. 12 F) mají hluboce 6dílné okvětí, o cípech střídavě větších a menších, 6 tyčinek, krátkými nitkami k okvětním cípům přirostlých a zakrnělý semeník. Tyčinky, stojící před užšími cípy okvětními jsou menší nežli ony, jež stojí před cípy většími (diagr. obr. 12); všecky však mají introrsní prašníky dvoupouzdré, pukající podélnými skulinami. Květy pestíkové (F₁) mají místo tyčinek pouhé zákrsky, ale za to dokonale vyvinutý spodní semeník, jenž tvořen jsa třemi plodolisty, vybíhá v tenkou čnělku, ukončenou paličkovitou bliznou. Spodinu okvětí - zvláště u květů pestíkových - obkličuje vyniklý okraj (v diagr. obr. 12 označený kruhem), jejž mnozí morfologové považují za kalich a okvětí pak ovšem za korunu. Z té příčiny klademe tento řád hned za rostliny podražcovité.

Plody (obr. 11 B, f) jsou hruškovitě okrouhlé, žluté, jednosemenné bobule. O rozšiřování semen pečují ptáci jako u jmelí.

Ochmet cizopasí hlavně jen na dubech, na nichž jmelí, jak svrchu pověděno, jest velikou vzácností.

V Čechách pozorován byl hlavně v širším okolí pražském, v nížině polabské (hojně na př. v parku Veltruském), Teplicko-Žatecku, Jičínsko-Boleslavsku a v příbramských Brdech, na Moravě v části jižní a střední, ve Slezsku u Opavy.

1 ) Dle Jungmanna bylo vzato z jihoslovan. Zdá se býti zkomoleno z něm. Eichenmistel. Polsky slove rzemiennik.

2 ) Slož. z řec. λώρον = řemen + άνθος = květ.