Na této straně začíná článek o rostlině:
Rozrazil obecný - Veronica chamaedrys [= Rozrazil rezekvítek - Veronica chamaedrys]

1. Rozrazil obecný neboli kalamandrovitý,¹ jinak rezekvítek (Veronica chamaedrys¹ L. - obr. 94) vyhání z dlouhočlenného oddenku přímé nebo vystoupavé, 1-3 dm vysoké lodyhy se vstřícnými, kratičce řapíkatými nebo skoro srdčitým spodem přisedlými, vejčitými, po kraji zastřihovaně vroubkovanými, srstnatými, svraskalými, namnoze měkkými listy. Podél sbíhajících stop listových jsou lodyhy porostlé dvěma řadami chlupů, které (dle pokusů Stahlových) mají za úkol vyssávati jako nějaký pijavý papír vodu po dešti s listů sem stékající; seškrábeme-li tyto chlupy s lodyhy, zůstává voda na listech mnohem déle, čímž transpirace trpí.

Květy (F, F₁), rozvíjející se hlavně v měsících jarních od 9—10. hodiny dopolední až do 5-6. hodiny odpolední, jsou sestaveny nejčastěji ve dvou stopkatých hroznech, které vyrůstají z paždí dvou hořejších (ale nikoli nejhořejších), vstřícných listů. Mají dosti dlouhé stopky (delší než kalich), 4dílný, vytrvalý kalich a blankytné modrou zřídka růžovou nebo bílou, snadno opadavou, kolovitou korunu, jejíž trubka jest zcela kratičká, skoro nezřetelná - tak že se zdá býti koruna prostoplátečnou - a jejíž 4 cípy jsou ploše rozloženy; horní cíp korunní jest největší, dolní jest nejmenší.

S morfologického stanoviska dlužno za to míti, že kalich i koruna byly původně 5četné; zadní lístek kal. však zcela zanikl² a oba hořejší plátky korunní srostly v jeden (obr. 95).

Tyčinky jsou pouze 2 a jsou přirostlé ke koruně, se kterou společně opadávají.

Ze svrchního semeníku (p) vyvinuje se 2pouzdrá, srdčitě trojhranná tobolka (f), která dozravši poltí se nahoře pouzdrosečně ve 2 chlopně. Drobounká, plochá, velmi lehounká semena rozmetává pak vítr, pohybující rostlinou, po okolí.

Ačkoli dospívají prašníky a blizna skoro současně, stává se opylení přece, alespoň s počátku a za poměrů normálních, pylem cizím, poněvadž tyčinky jsou na obě strany rozpřaženy a zralé prašníky od blizny značně oddáleny, tak že pyl na bliznu vysypávati se nemůže. Obstarávají pak přenášení pylu hlavně mouchy,

které i svým krátkým sosákem k medovině, z plochého terče pod semeníkem (p) se vyměšující, kratinkou trubkou korunní snadno se dostanou. Usednuvše na spodní plátek kor. a o rozpřažené tyčinky se zachytivše, otírají si pylový prášek ze zralých prašníků na břicho i hruď a přenášejí jej pak na blizny do jiných květů. Za

¹) Připomíná vnějškem velice kalamandru (Teucrium chamaedrys, viz tam).

²) U rozr. ožankolistého, rakouského a rozprostřeného zadní lístek dosud je vyvinut jako malý zoubek (viz druhy 7.—9.)