Na této straně začíná článek o rostlině:
Divizna knotkovitá - Verbascum lychnitis

S počátku, kdy prašníky nejsou ještě zralé, jest blizna v takové poloze, že hmyz květ navštívivší musí se jí dotknouti. Když prašníky počnou pyl rozprašovati, uhne se blizna na stranu, tak že ani nyní vlastním pylem nemůže býti zúrodněna. Teprve koncem doby květní zaujme blizna takovou polohu, že se jí prašníky mohou dotknouti a pyl na ni vysypati.

Vyskytuje se na podobných místech jako předch., nejraději v polohách hornatějších. Kvete jako předch. v létě. Květů jejích užívají na thé proti kašli.

Pozn. Místy vyskytuje se odrůda s listy na líci jen krátce a tence plstnatými, v hořejší části lodyhy šiřeji vejčitými a jen krátce sbíhavými, již Čelakovský zove d. polosbíhavou (V. semidecurrens), jiní — považujíce ji za samostatný druh — d. horní (V. montanum Autt.).

3. D. knotovkovitá (V. lychnitis¹ L. - obr. 89) má spodní, podlouhle vejčité, po kraji hrubě vroubkované listy súžené v řapík, vejčitě kopinaté hořejší listy však kratičce řapíkaté nebo přisedlé (ale nesbíhavé) a oboje na líci lysé, na rubu však moučnatě plsťnaté (zřídka olysalé). Lodyha bývá přes 1 m vysoká, jest nahoře ostře hranatá a pomoučeně plstnatá, s plstí snadno smazatelnou. Světle žluté, (zřídka bílé) květy, rozvíjející se v měsících letních, tvoří obyčejně konečnou latu složenou z hroznů. Mají dosti dlouhé stopky (2krát delší kalicha) a všech pět tyčinek (a) s nitkami bělavě huňatými a prašníky ledvinkovitými, nesbíhavými.

¹) Od řec. λύχνος = svítilna, poněvadž plsťnatých listů užívalo se druhdy jako knotů do svítilen.