Na této straně začíná článek o rostlině:
Hruštička jednostranná - Ramischia secundiflora [= Hruštice jednostranná - Orthilia secunda]

Roste dosti hojně v stinných, mechatých lesích; kvete v červnu a červenci.

Klíčení drobných semen (z), která složena jsouce z jednotvárného pletiva, neobsahují ani stopy po klíčku a dělohách, nebylo jako u hruštiček dosud pozorováno. Zdá se však, že záleží v pouhém pomnožení buněk, čímž vznikne zvláštní útvar rostlinný, podobný rozvětvenému kořínku (obr. 7), jejž v lesní půdě při opatrném hledání možno poblíž rostlinek nalézti. Dr. Velenovský¹ srovnává jej s prvoklíčkem mechů a nazývá prokaulomem. Jsa obalen pavučinatým vlášením kořenovým, tento prokaulom může saprofyticky z lesní půdy ssáti potravu a takto delší dobu se zachovati při životě. Konečně vznikají na něm endogeně pupeny vzrůstající v listnaté rostlinky (a, b, c), které vytvářejí po několika létech květy.

Rod 3. Hruštička jednostranná (Ramischia² secundiflora Opiz, Pirola secunda L., Bärenkraut - obr. 8) jest drobný polokříček, vyhánějící z plazivého oddenku lodyhy 1—2 dm vysoké, s vejčitými, špičatými, pilovitými listy, které se podobají drobným listům plané hrušky, a s konečným, jednostranným hroznem zelenavě bílých kvítků. Každý kvítek vyrůstá z paždí listenu, který bývá delší nežli stopka květní; má hluboce pětidílný kalich, zvonkovitě sevřenou korunu, z jejíž spodiny se roní sladká šťáva, 10 tyčinek s bělavými prašníky a rovnou, z koruny vyčnívající čnělku.

S počátku jsou nitky tyčinek esovitě zkrouceny, tak že prašníky směřují otvorem, jímž vysypávati se má pyl, ke dnu květu, a jsou v této poloze drženy korunními plátky (obr. 9 Navštíví-li však květ hmyz, vyssávající ze dna jeho medovinu, oddálí kor. plátky od tyčinek a prašníky se převrátí, tak že pyl se z nich může vysypávati a zachycovati hmyzu na tělo (obr. 9 F₂).

Pod semeníkem vyrůstá z lůžka 10 nitkovitých výrůstků, čímž tato hruštička liší se od hr. ostatních a považuje se za rod samostatný. Kromě toho jsou zrnka pylová vesměs od sebe oddělena, kdežto u hruštiček ostatních jsou po 4 spolu slepena.

Plody (obr. 9 f₁) jsou lysé, převislé tobolky, otvírající se za sucha postranními skulinami jako u rodu předch.; za vlhka se skuliny zavírají (obr. 9 f₂).

1 ) Dr. Josef Velenovský: O biologii a morfologii rodu Monesis (Rozpravy české akademie 1892).

2 ) Dle dra Ramische, prof. v Praze.