Na této straně začíná článek o rostlině:
Pupava (rod) - Carlina

chobotnatě zubatá a trnitá, jest nejen chrániti rostliny od některých býložravých zvířat, nýbrž též sváděti dešťovou vodu jako po žlábcích ke kořeni. Listy lodyžní jsou mnohem menší a užší listů přízemních, ostatně však jako křídla chobotnatě zubaté, trnité a pavučinatě šedoplsťnaté. Veliké, ploše kulaté úbory mají střechovitý zákrov složen z úzkých, ostnitě zakončených listenů, z nichž spodní odstávají. Lůžko (t) není porostlo štětinatými chlupy jako u bodláků, pcháčův a ostropestřce, nýbrž ďupkováno hlubokými důlky s třepenitě zubatými okraji. Černé kvítky (F), vězící spodinami semeníků v důlcích, mají dlouze trubkovité, nahoře zvonkovitě rozšířené, hluboce pětiklané koruny barvy světle nachové, zřídka bílé a dospívají

v hnědé, smačknutě 4hranné nažky (f), věnčené na vrcholku chmýrem z brvitých, na spodu v blánu spolu srostlých chlupů.

Opylení jest téhož odchylného způsobu jako u chrpy polní (str. 572).

Roste na pustých, kamenitých kopcích, u cest, na rumištích a v plotech. Kvete od července do podzimu.

Dříve užívalo se byliny této v lékařství a dosud potírají si venkované rány šťavou vymačkanou z čerstvých listů. Mladých kořenů, pupenů a lůžek možno požívati jako salátu.

Rod 58. Pupava (Carlina, Eberwurz) liší se s násl. rodem ode všech předch, rodů artyčokovitých tím, že má na lůžku mezi květy tuhé plevy. Oproti