Na této straně začíná článek o rostlině:
Pcháč uherský - Cirsium pannonicum [= Pcháč panonský - Cirsium pannonicum]
Pcháč různolistý - Cirsium heterophyllum
Pcháč rozeklaný - Cirsium dissectum [= Pcháč hlíznatý - Cirsium tuberosum]

tině křivoklátsko-berounské a v Brdech; v střední a jižní Moravě jest hojnější, místy až obecný; ve Slezsku v okolí Oder, Bruntálu i j. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

5. P. uherský (C. pannonicum Gaud. — obr. 784) má šikmý, nečlánkovaný oddenek s kořeny neztloustlými, přímou, 3—7 dm vysokou, jednoduchou nebo ve 2-3 jednoúborné větve rozvětvenou, dole hustě, nahoře řídce listnatou až bezlistou, pavučinatě vlnatou lodyhu a světlozelené, podlouhle kopinaté, nedělené, celokrajné nebo nestejně, ale jemně bodlinatě pilovité listy, z nichž dolejší bývají ke spodu súženy, prostřední namnoze dole houslovitě skrojeny a pak stopou porozšířenou, slabě ouškatou krátce sbíhavé, ale neobjímavé. Kopinaté listeny břichatých zákrovů jsou dlouze zakončité, na špičkách nachové, trochu suchomázdřité. Nachové koruny (F) jsou takové jako u pcháče bahenního.

Roste na lesních lukách a travnatých stráních v širším okolí pražském, v středním a západním Polabí, Teplicko-Žatecku jakož i porůznu na Moravě, zvláště v části jižní a východní (Beskydách).

6. P. různolistý (C. heterophyllum¹ All. - obr. 785) vyhání z plazivého oddenku dlouhé, neztloustlé kořeny a přímou, namnoze jednoduchou nebo ve 2—4 dlouhé, jednoúborné větve rozdělenou lodyhu, která je dole hustě listnatá, nahoře však spoře listnatá až i bezlistá, skoro běloplsťnatá. Podlouhle kopinaté, dlouze zakončité, nestejně ostnitě brvité listy jsou nedělené nebo (zvláště prostřední) peřenoklané, na líci travozelené, lysé, vespod bílé, vlnatě plsťnaté; nejdolejší listy jsou súženy v křídlatý řapík, ostatní však, nad spodinou často houslovitě staženy, k lodyze přisedají a srdčitým, ouškatým, ale nesbíhavým spodem ji objímají. Listeny zákrovní jsou kopinaté, nachově hrotité, přitisklé a lysé, koruny nachové.

Roste na lesních horních lukách, ve světlých lesních křovích a u potoků v horském okrese Sudet, čedičovém Středohoří, horách Krušných, hornatině doupovsko-tepelské, horní Šumavě a Krumlovsku, na Moravě v Českomoravské vysočině, kladském Sněžníku a Jeseníku. Kvete v červnu a červenci.

7. V Loučeňském parku (mezi Ml. Boleslavi a Nymburkem) byl pozorován p. rozeklaný neboli hliznatý (C. dissectum Lamk., C. bulbosum DC., C. tuberosum All. — obr. 786), snadno poznatelný dle mrkvovitě ztloustlých kořenových mrcasů na krátkém, neplazivém oddenku. Ostatně má přímou, až 1 m vysokou, nejčastěji jednoúbornou, řidčeji 2—3úbornou, dole odstálými chloupky porostlou, výše pavučinatou, bělavou plstí tence potaženou, pod úbory bílou lodyhu nahoře téměř bezlistou. Světle zelené, na rubu tence pavučinaté

¹) Slož. z. řec. έτερος = různý + φύλλον = list.