Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 579:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
ve druhém roce přímou, hned od spodu v dlouhé větve rozkladitě rozvětvenou lodyhu s listy kopinatými až čárkovitými, celokrajnými nebo zubatými, které spodinami po lodyze sbíhají, tak že je křídIatá. Květní úbory, sedící jednotlivě na koncích větvi, mají zákrovní listeny (b, b1) protaženy v dlouhé, žluté ostny, na jejichž spodině bývají ještě 2—4 jemné, krátké osténky postranní, čímž nabývá rostlina vnějšku bodlákovitého. Citronově žluté kvítky jsou vesměs stejné, paprsků netvoříce. Nažky (f) mají chmýr asi tak dlouhý, jak jsou samy. Jsouc k nám zavlékána se semeny z jižní Evropy, vyskytuje se jen porůznu a nestále na polích, nejraději ve vojtěšce a jeteli. Kvete v měsících letních. 13. Ch. bodlákovitá neboli sikavice1 (C. calcitrapa2 L. - obr. 773) podobá se dlouze trnitými listeny zákrovními druhu předch., má však lodyhu bezkřídlou a úbory s nachovými květy, na koncích krátkých postranních větévek. Listy jsou hluboce peřenoklané, dlouze řapíkaté; čím výše však jsou jednodušší, přisedlé, ale nesbíhavé, až přecházejí v l. úzce kopinaté, nedělené. Jsouc po Evropě velice spoře roztroušena, vyskytuje se u nás zřídka jako předch, druh pouze nahodile a nestále. Tak byla na př. pozorována na pastvinách u Mimoně a na Střelnici u Ml. Boleslavi. Kvete současně s předch. Z cizozemských chrp, pěstovaných pro okrasu, zasluhuji zmínky: 1. Chrpa popelavá (Centaurea cineraria L., C. candidissima3 Lamk), všecka hustě bíle plstnatá, žlutě kvetoucí. Pocházejíc ze sev. Afriky, u nás kvete zřídka; nicméně ji často sázejí do obrub záhonů pro krásné, stříbrolesklé, peřenoklané, řapíkaté listy přízemní. 2. Ch. dalmatská neboli stříbrná (C. ragusina4, C. argentea, C. candida3 hort) vyhání z vytrvalého oddenku trs lodyh až 5 dm vysokých, se zpeřenoklanými listy, které jsou i s lodyhou povlečeny bílou plstí. Kulovaté, dosti veliké úbory jsou žlutokvěté. Roste planě v Dalmacii na skalách a starých zdech, zejména v okolí města Dubrovníku. 3. Ch. pižmová (C. moschata L., Amberboa5 moschata DC.) jest jednoletý, v jednoúborné větve rozvětvený, pižmem zavánějící druh s peřenoklanými, 1 ) V řečech jihoslov. znamená sikavec, sjekavice, sikavica bodlák, ostropes, bělotrn, tedy vesměs rostliny bodlinaté. 2 ) Slož. z lat. calx = pata + trape = malá pasť na nohy (viz str. 604 ve sv. II.), zpřízn. s řec. τραπέω = šlapu, vzhledem k bodlinatým zákrovům, které v bosé noze snadno mohou uváznouti. 3 ) Lat. candidus = bělostný, candidissimus = nejbělostnější. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |