Na této straně začíná článek o rostlině:
Chrpa černá - Centaurea nigra

stále větvitou, drsně mrtnatou, zelenou lodyhou a mrtnatě draslavými, podlouhlými až elliptičnými, zoubkatými, někdy chobotnatě rozeklanými listy, jež v hořejší části lodyhy jsou uťatým až srdčitým spodem přisedlé. Zákrovy velikých, okrouhlých úborů jsou kudrnaté, skládajíce se z vejčitých, hnědých listenů (b), jejichž suchomázdřité, světle hnědé, úzké, zákrov zcela nezakrývající přívěsky prodlužují se z kopinatého, hřebenitě třepenitého dolejšku v dlouhý, šidlovitý, pérovitě třepenitý, nazpět prohnutý hrot. Květy jsou bledě nachové, zřídka bílé, nažky (f) věnčeny chmýrem asi 4krát kratším nežli jsou samy.

Roste v hornatých krajinách nejraději na suchých lukách, stráních, po krajích lesův a v křovích, v Čechách zejména v horském a vých. okrese sudetském, horách Krušných, hornatině doupovsko-tepelské, Šumavě a Budějovicko-Třeboňsku, na Moravě a ve Slezsku hlavně v Jeseníku a Beskydách; také z okolí Kunštátu a Olešnice se uvádí. Kvete od července do září.

9. V nejsevernějším cípu Čech (v okolí Rumburka, Georgswalde, Nixdorfu) vyskytuje se ch. rakouská neboli krátkoperá (C. austriaca Willd., C. phrygia β brevipennis¹ Čel. — obr. 770), která, jsouc plemenem předcházející, od ni hlavně jen tím se liší, že listeny zákrovní (b, b₁) mají černé, o něco větší, zákrov skoro dokonale kryjící přívěsky, jejichž přímé nebo jen trochu ohnuté pérovité hroty jsou málo delší nebo jen zdéli přívěsků samých, kdežto u ch. třepenité jsou mnohem delší. Chmýr nažek (f) jest asi 5kráte kratší nežli nažky samy.

Hojněji vyskytuje se tento druh v Uhřích, Poznani a Prusích. Kvete současně s předcházející.

10. Ch. černá (C. nigra L. — obr. 771) jest vytrvalý druh s přímou, až 1 m vysokou, hranatou, i s listy drsně mrtnatou lodyhou, rozvětvující se nahoře obyčejně v několik ku konci trochu ztloustlých, jednoúborných větví. Listy přízemní jsou podlouhle vejčité, v dlouhý řapík súžené, oddáleně slabě až chobotnatě zubaté. Čím výše na lodyze jsou listy užší a kratčeji řapíkaté, až hořejší jsou kopinaté, přisedlé a skoro celokrajné. Veliké úbory, rozvíjející se hlavně až v červenci a srpnu, maji kulovaté, černé zákrovy složeny z vejčitých listenů, které nesou na konci černohnědý, přímý, v obrysu okrouhlý nebo široce' vejčitý přívěsek (b), rozstříhaný v dlouhé, zblížené třásně. Květy jsou nachové;

¹) Lat. brevis = krátký + penna = péro.