Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 565:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
— obr. 757), s lodyhou jednoúbornou, dole pýřitou, nahoře lysou, a tamtéž skoro bezlistou a s pýřitými listy rozmanitého tvaru: nejdolejší jsou vejčité, dlouze řapíkaté, hrubě až stříhaně zubaté, hořejší přisedlé, podlouhlé a peřenoklané až hřebenitě peřenodílné, nejhořejší (jsou-li vůbec vyvinuty) čárkovité, celokrajné. Poměrně veliké úbory, rozkvétající hlavně v červnu a červenci, mají kulato-vejčitý zákrov z listenů vejčito-kopinatých, ostnitě zakončených. Rod 49. Sinokvět (Jurinea1, die Jurinee) shoduje se ve všem se srpkem, má však prašníky ocasaté a okolo chmýří na spodu obrubu. Spodek čnělky je ztloustlý, čepičce podobný a opadává spolu s chmýrem. Vyskytuje se u nás zřídka ve 2 druzích: 1. Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides2 Rchb., J. Pollichii3 Koch. — obr. 758) má vytrvalý, svislý, hnědý oddenek a přímou, nanejvýš 3 dm vysokou, pavučinatou, obyčejně 1úbornou nebo v několik dlouhých, 1úborných větví rozvětvenou lodyhu. Listy jsou na rubu běloplsťnaté a nejčastěji zpeřeně rozděleny v úzké, celokrajné, krajem ohrnuté úkrojky; zřídka jsou dolejší nebo 1 ) Dle Lud. Jurine-a, professora lékařství, zemřevšího r. 1845 v Ženevě. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |