Na této straně začíná článek o rostlině:
Zlatobýl kanadský - Solidago canadensis

Roste hojně v lesích, mýtinách a na lesních stráních, zvláště v hornatějších polohách.

Druhdy byl zlatobýl proslaven v lékařství, zejména v nemocech močového měchýře. Z květů možno vyráběti žluté barvivo. Také za květinu okrasnou se hodí a proto s některými severoamerickými druhy často v zahradách se pěstuje.

Pozn. Na vyšších hřebenech Krkonošů, hor Krušných, kladského Sněžníku, Jeseníku i Beskyd vyskytuje se odrůda pouze 2—3 dm vysoká, skoro lysá, s malou, úzkou latou (anyť dolejší květonosné větvičky úžlabní bývají kratší svých listů), ale s mnohem většími úbory — zl. horský (S. alpestris W. Kit.)

2. Z. kanadský (S. canadensis L. — obr. 733) jest vytrvalá bylina, vyhánějící z větevnatého oddenku obyčejně několik přímých, až 2 m vysokých, hustě mrtnatých lodyh, porostlých četnými kopinatými, v krátký řapík súženými, po kraji pilovitými, na rubu mrtnatými listy. Drobounké úbory (ú) jsou sestaveny do úžlabních, štíhlých, jednostranných, namnoze ohnutých hroznů, které skládají dohromady bohatou, konečnou latu. Mají podobný zákrov jako zl. obecný, vesměs žluté kvítky, ale jazykovité koruny kvítkův obvodových jsou krátké, sotva delší terče, tak že nepaprskují.

Rosta planě v severoamerické Virginii a Kanadě, pěstuje se často pro okrasu v zahradách a někdy odtud také v křovištích, u řek a na pahorcích zplaňuje. Tak byl pozorován na př. u Litoměřic, Bíliny, Karlových Varů i jinde. Kvete od srpna do října.

Indiáni užívají prý této byliny jako protijedu, když byli uštknuti chřestýšem; odtud něm. její jméno Klapperschlangenkraut.