Na této straně začíná článek o rostlině:
Starček obecný - Senecio vulgaris
Starček lepkavý - Senecio viscosus

1. Starček¹ obecný (Senecio² vulgaris L., Kreuzkraut - obr. 679) jest jednoletá bylina s přímou nebo vystoupavou, lysou nebo pavučinatě vlnatou, nahoře chocholičnatě rozvětvenou, 1—3 dm vysokou lodyhou a přidužnatělými, peřenoklanými listy o vejčitých nebo podlouhlých, nestejně úhlatě zubatých úkrojcích; dolejší listy jsou súženy v řapík, hořejší jsou přisedlé, více méně objímavé. Květní úbory (Ú), rozvíjející se od jara až do podzimku, mají lysý, válcovitý zákrov (z) a na spodu jeho několik (obyčejné 10) přitisklých, krátkých, černohnědou špičkou zakončených šupinek (z₁), které by mohly býti považovány za druhou řadu listenů (neboli zákrov vnější). Na bezplevném lůžku spočívá 60—80 drobných, obojakých kvítků s korunami žlutými, vesměs trubkovitými (F); jazykovité květy, které by tvořily na obvodě paprsek, u tohoto druhu totiž vždy chybějí. Prašníky jsou dole bezocasé a ramena čnělek (l) na konci uťatá, štětičkou chloupků porostlá jako u všech rodů předch.

Nažky (f) jsou na vrcholku věnčeny chlupovitým, víceřadým chmýřím; když opadaly, zůstavují po sobě lysé, ďupkované lůžko (t), které tím více bije do očí, že zákrovní listeny v té době jsou ohrnuty dolů.

Poněvadž neúhledné úbory hmyz málo navštěvuje, oprašují se blizny většinou geitonogamicky, což podporováno jest hlavně tou okolností, že ramena dospělých čnělek dotýkají se svými konci pylu sousedních květů mladších.

Roste na nevzdělaných místech, u cest i na polích jako plevel. Patří mezi ony rostliny, které evropskými osadníky zavlečeny byly do všech dílů světa. Zajímavo, že rosta v polohách studených, kde se mu často nedostává potřebného tepla k vytvoření semen, stává se někdy vytrvalým.

2. S. lepkavý (S. viscosus L. — obr. 680) liší se od s. obecného — s nímž v peřenoklaných listech (L) a zákrovech celkem se shoduje - hlavně tím, že jest porostlý kratičkými, lepkavými, žláznatými chlupy. Kromě toho bývá mnohem vyšší (až přes ½ m vysoký), má vnější niťovité, na konci tmavě zbarvené listeny zákrovní patrnější, anyť sahají do třetiny, někdy skoro až do polovice vnitřního, válcovitého zákrovu, a na obvodě úborů několik pestíkových květů s korunami krátce jazykovitými, zpět ohrnutými, paprskujícími. Nažky (f) jsou lysé, kdežto u st. obecného jsou skrovně chlupaté. — Jest bylina jednoletá, nepříjemně zapáchající.

Roste na písečnatých, neúrodných polích, lesních mýtinách a u zdí. Kvete od června až do října.

¹) Také v jiných řečech slov. se tak nazývá, na př. pol. starzec, rus. старецъ, chorv. starас atd.

²) Zdrobn. slovo lat. senex = stařec, vzhledem k úborovému lůžku, které po odkvetení se vyklene a podobá se lysé hlavičce.