Na této straně začíná článek o rostlině:
Locika zahradní - Lactuca sativa [= Locika setá - Lactuca sativa]

hluboce chobotnato-protisečnými, sivě zelenými listy, které objímají lodyhu okrouhlými oušky. Veliké úbory skládají se asi ze 16 květů fialově modrých.

Černávé nažky (f) mají niťovitý zobánek mnohem delší nežli jsou samy.

Roste na skalnatých stráních teplých poloh v okolí pražském, záp. Polabí a Teplicko-Žatecku. Kvete oproti všem předcházejícím druhům již v máji a červnu.

8. Locika zahradní neboli salát¹ (L. sativa L., Garten-Lattich — obr. 609) jest známá pěstovaná zelina vytvářející veliké, bublinatě svraskalé, namnoze hustě směstnané listy přízemní a ze středu jich bud' téhož nebo až příštího roku přímou, až 1 m vysokou, lysou, hustě listnatou lodyhu, která se nahoře rozvětvuje v chocholičnatou latu drobných, žlutokvětých úborů, rozvíjejících se hlavně v červenci a srpnu. Listy lodyžní jsou vejčité, po okraji jemně zubaté a přisedlé, objímajíce lodyhu srdčito-střelovitým spodem. Čím výše na lodyze tím jsou listy menší, až ve květenství přecházejí do malých listenů.

V ostatních vlastnostech, zejména v mléčnatosti a nažkách (f), shoduje se salát zahradní nápadně s locikou planou, proto domníval se Bischoff, že jest pouhou její zušlechtěnou odrůdou. Také ta okolnost zasluhuje zmínky a zdála se názor Bichoffův podporovati, že zplaněv na místech suchých, salát zahradní vytváří docela jinaké listy nežli jsa pěstován, podobné totiž velice listům lociky plané, jež také jako u této staví se do svislé roviny. Nejnovějším i výzkumy prof. Hausknechta bylo však zjištěno, že pravlast salátu zahradního dlužno hledati v sev. Asii.

Pěstuje se v zelinářských zahradách v rozmanitých odrůdách, jež možno rozvrhnouti do 3 skupin:

α) Salát hlavatý (L. sativa capitata — obr. 609 B) — s listy bublinatě svraskalými, složenými v hlávku. Tento salát pěstují zelináři nejčastěji a to jakožto kamenáč, velmi ranný, s tvrdými hlávkami, jako salát letní, s. zimní atd.

ß) S. kadeřavý (L. sat. crispa — obr. 609 C) — má listy kadeřavé, více méně dřípatě rozeklané.

γ) S. dlouholistý neboli římský (L. sat. longifolia, romana) — má listy klínovitě podlouhlé, přímé, v hlávku neskloněné.

¹) Z vlašsk. salata (t. herba) = s solí (lat. sal) a octem připravená zelenina (Jungmann).