špinavě červenou lodyhu zakončenu hroznovitou latou. Listy přízemní, které však v době květu jsou již svadlé, bývají rozmanitého tvaru: vejčitě podlouhlé, srdčité a při tom nedělené, ale také kracovité i lyrovité; vždy však se súžují dole v řapík a jsou po kraji zoubkovány. Na spodnějším díle lodyhy jsou listy chobotnatě protisečné, s konečným úkrojkem kosníkovitým; nejspodnější (L) z nich súžují se v krátký řapík, objímající střelovitou spodinou lodyhu, listy výše postavené jsou střelovitě přisedlé. Čím výše, tím jsou listy užší a méně dělené, až konečně pod větvemi květenství jsou kopinaté a celokrajné. Úbory mají lysé, černě tečkované, válcovito-kuželovité, střechovité zákrovy a v nich po 10-12 žlutých květech. Černohnědé, lesklé nažky (f) mají po každé straně 5 žeber, jsou jemně napříč svraskalé a prodlužují se v zobánek asi o polovici kratší nežli jsou samy.

Roste ve stinných, vlhkých lesích a po jejich pokrajích, zejména v širším okolí pražském, středním a záp. Polabí a Teplicko-Žatecku, jakož i v jižní a střední části Moravy. Kvete jako většina locik až v červenci a srpnu.

Pozn. V Brněnsku, na př. v Tuřanském lese, v lesích mezi Němčicemi a Vranovicemi, v hájích u Hrušovan, pak v okolí Mikulovic, Luhačovic i j., vyskytuje se jako vzácnost odrůda mající listy lodyžní veskrze nedělené, vejčitě kopinaté až kopinaté, nestejně ostře