Na této straně začíná článek o rostlině:
Locika (rod) - Lactuca
Locika zední - Lactuca muralis [= Mléčka zední - Mycelis muralis]

Pozn. Z míšenců, jichž pozorován u nás značný počet, budiž uvedeno pouze několik z oněch, jež vznikly z chlupáčku a některého jiného druhu.

J. Schultesův (H. Schultesii Schulz) — z myšího ouška a chlupáčku (H. auricula-pilosella).

J. hojnoštětinatý (H. polychaetum Čel.) — z j. lučního a chlupáčku (H. pratense-pilosella).

J. ramenatý (H. brachiatum Tausch) — z j. vysokého a chlupáčku (H. praealtum-pilosella).

J. šlahounovitý (H. flagelliflorum Čel.) — z j. hadincovitého a chlupáčku; atd.

Rod 6. Locika¹ (Lactuca, Lattich) má nažky na plocho smačknuté, náhle ztenčené ve válcovitý nebo nitovitý, na dolejšku hladký zoban věnčený na vrcholku jednoduchým chmýřím. Náleží sem z naší květeny 8 druhů.

1. Locika zední (Lactuca muralis, Prenanthes² muralis L. — obr. 602) vyhání z vytrvalého oddenku přímé, štíhlé, 5-10 dm vysoké, zelené, duté lodyhy, porostlé 6-8 hladkými, měkkými listy a zakončené rozkladitou latou drobných, žlutokvětých úborů. Listy dolejší mají křídlatý, střelovitým spodem lodyhu objímající řapík a lyrovitě protisečnou čepel o širokých, úhlatě chobotnatých uštech postranních a velikém, srdčitě střelovitém uštu konečném; listy hořejší jsou kopinaté, střelovitým spodem přisedlé. Přízemní listy bývají na rubu fialově

¹) Čes. locika, pol. łoczyga, chorv. loćika souvisí s lat. lactuca, jež vzniklo zkomolením z lactiduca (lac, lactis = mléko + duco = vedu), vztahujíc se na mléčnaté lodyhy. Rusky slove vzhledem k téže okolnosti малоканъ. Dle Matzenaura však obsahuje prý stslov. kmen luk = cibule, od čehož i litev. lukai = pór a něm. Lauch pochází.

²) Viz pozn. ¹) na str. 452.