Na této straně začíná článek o rostlině:
Jestřábník hladký - Hieracium laevigatum

nebo mělce a oddáleně zubatými listy, které jsou buď vesměs súženým spodem k lodyze přisedlé, ale nikoli objímavé, anebo v nejdolejší části lodyhy kratičce řapíkaté; nejdolejší listy lodyžní jsou však i s listy přízemními v době květu již uvadlé. Nahoře rozvětvuje se lodyha v okolík nejčastěji 3-5úborný anebo v okolíkovitou latu. Prostředně veliké úbory, rozvíjející se v měsících letních, mají vejčité, as 1 cm dlouhé zákrovy složeny z tmavě zelených, za sucha skoro černých, bezžlázných, pravidelně střechovitě se kryjících, koncem většinou nazpět ohrnutých listenů. Zlatožluté koruny jsou na okraji lysé, žluté čnělky posléze tmavé a nažky černohnědé.

Roste na suchých lukách, stráních, po krajích lesních a v křovištích po všem území až do hor. Obnovuje se jako j. lesní a druhy následující podzemními pupeny, které v klidu přezimovavše z jara vzrůstají v listnaté lodyhy.

22. J. hladký (H. laevigatum Willd. — obr. 578) vyhání z oddenku štíhlé, zřídka přitloustlé, nezřetelně pruhaté, namnoze lysé, bezžlázné lodyhy porostlé po celé délce travozelenými, na rubu bledšími, lysými listy, které jsou podlouhle kopinaté a mají po každé straně několik oddálených, větších zubů (někdy jen 3 zuby), jež u hořejších, mnohem menších listů často